Štěstí v neštěstí
Štěstí v Neštěstí / Díl 22.
20. června 2011 v 16:12 | YoshieŠtěstí v Neštěstí / Díl 21.
19. června 2011 v 11:57 | Yoshie & Doms
Štěstí v neštěstí / Díl 20.
13. září 2010 v 20:30 | Megnick * & Doms_Štěstí v neštěstí / Díl 19.
9. září 2010 v 13:15 | Megnick * & Doms_,,Chci s tebou jenom mluvit",snažil se mě uklidnit."Ale já s tebou ne.. promiň.. ale dneska na to nemám sílu..", řekla jsem a vyškubla se mu.. to už přiběhl Nick.,,Seš v pořádku?",projel mě pohledem."Jo..", řekla jsem a přitulila se k němu.,,Pojedem mím autem",ignoroval Joa."Dobře..", řekla jsem mu a odtáhla ho pryč.. bylo mi nepříjemné být v Joeově blízkosti.,,Co ti chtěl?",zeptal se jen tak mimochodem."Chtěl se mnou mluvit..", odpověděla jsem mu.,,Dobře",oddychl si.,,Nicku...co když se chtěl omluvit?",koukla jsem na něj.,,To se mu nikdy nepovede",hlesla jsem rozhodně,s Nickem jsem být chtěla,ale,pořád je tu to ale,chci aby moje dítě vyrůstalo v úplný rodině,a pokud je to dítě Joovo...NE!Takhle nesmím přemýšlet,to dítě je Nickovo,jsem si jistá že i kdyby ne,bude ho milovat jako svoje vlastní."Nicku? Že bys se mnou zůstal, i kdyby to dítě tvoje nebylo..", zašeptala jsem skoro neslyšně.Trochu se zarazil.,,Jistě",řekl nejistě,nahnal mi strach jeho tón hlasu,ale snažila jsem se zůstat v klidu."Nicku.. řekni mi
pravdu..", podívala jsem se na něj.,,Říkám ti pravdu",lhal,znám ho moc dobře na to abych poznala jestli lže nebo ne.,,Nicku prosím",začínala jsem být nervózní."Alys.. samozřejmě, že ych s tebou zůstal.. staral bych se o něj jako o své vlastní.. ale nikdy by to nebylo ono..", povzdechl si.,,Máš pravdu",povzdychla jsem si.,,Možná bych měla Joovy odpustit",dodala jsem po chvíli ticha."To rozhodně ne.. nechal Tě samotnouv nemocnici 20 kilometrů od domova..", připoměl mi celou pravdu.,,Nicku,ale jestli je to dítě jeho,ty mě stejně jednou opustíš,nechci aby si se trápil",pohladila jsem ho bříšky prstů po tváři."Neopustím..", řekl pevně.,,To říkáš teď,ale co potom?To malinký bude přes noc řvát,bude tě budit,potom poznáš jak ti bude chybět svoboda",stěží jsem udržovala slzy,všechno co jsem teď říkala je pravda,jednou ho to bavit přestane,je mladej,ještě tolikrát se zamiluje."Kvůli tobě bych skočil i z mostu.." podíval se na mně. Ovšem jen krátce, jelikož musel zvládat řízení.Dál jsem s nim nediskutovala,když nás chce mít na krku...Celou cestu jsme jeli mlčky. To ticho bylo neskutečné.. Žaludek se mi svíral, ani nevím z čeho.Na místě čekalo několik novinářů,tohle nemám šanci zvládnout.Nick jakoby vycítil můj strach,sevřel mojí ruku s tou jeho a objal mě okolo pasu abych se mu tam neskácela.Rychle jsme proběhli tím davem paparazziů do budovy a tam svoje sevření povolil.,,Já to nezvládnu",zašeptala jsem tak aby to slyšel jenom Nick.
"Chceš jet domů? Pojedu s tebou..", políbil mně na tvář.,,Ne,ty tady musíš být,počkám na tebe",nabrala jsem trochu vzduchu do plic."Víš co? Někde je tady i Dan.. najdeme jí a budete spolu ve V.I.P. Máte tam plazmovku, pohodlnej gauč, občerstvení..", začal vypočítávat na prstech.,,Ne Nicku,chci jít za Dan ale tohle všechno po tobě nemůžu chtít",uhýbala jsem procházejícím lidem,na studené chodbě se všechno zdálo tak tmavý."Alys.. to V.I.P. máme stejně zaplacený.. věř mi..", pohladil mně hřbetem ruky po tváři.,,Dobře",podvolila jsem se."Tak pojď.. jdeme jí najít..", usmál se, chytil mně za ruku a společně jsme šli do nitra té haly.Najít V.I.P zónu nebylo tak těžký,myslim že ani slepej by nepřehlíd velkej nápis ,,V.I.P salónek"na bílých dveřích.Když jsme otevřeli dveře, Dan už tam seděla a sledovala Dobu ledovou 3 na obrovské televizi.,,Alys!",vyletěla na nohy,objímala mě jako by jsme se neviděli roky."Ahoj..", vykašlala jsem.,,Jé promiň",konečně jí došlo že něco není v pořádku.,,Možná to fakt nebyl tak dobrej nápad",zasmál se Nick na účet Dan."Nicku..", spražila jsem ho pohledem.,,Dobře,už mlčim",zvedl ruce na znak míru."To doufám.", zasmála jsem se a lípla mu polibek na tvář.,,Nechcete si to tu rovnou rozdat?",koukla na nás pohoršeně Dan.,,Byla to jenom pusa na tvář",odpověděla jsem s úsměvem."No dobře, dobře.. ale já to viděla..", ukázala na mně prstem.,,A co si viděla prosimtě?",vykulil oči Nick."No.. pusu?", rozhodila rukama.,,Jo tak",zasmáli jsme se s Nickem nad jejím červenáním."Tak jo.. já Vás tady nechám.. Dan, postarej se mi o ní.. TAk pa..", v rychlosti se rozloučil, políbil mně na rty a už zmizel za dveřmi.,,Táák...jdem drbat ne?",rozsvítili se Dan oči."No.. nevím, co bys chtěla vědět, ale co už..", usmála jsem se a nechala se vést k pohodlně vyhlížející sedačce.
,,Já chci vědět všechno!",zdůraznila poslední slovo a sedla si vedle mě,sedačka se lehce prohla."Hmm.. co všechno?", dělala jsem hloupou a namotala jeden pramen svých vlasů na prst.,,No já nevim...třebááá",drbala se na hlavě s koukala někam do zdi.,,Spíte spolu ještě?",vylítlo z ní nakonec,vykulila jsem se na ní oči a zakuckala se vlastníma slinama."No.. jo..", řekla jsem nechápavě.,,PODROBNOSTI!",vyjekla až jsem se lekla.,,Dan?",koukla jsem na ní se smíchem.,,Promiň,ale jsem strašně zvědavá",zasmála se mímu výrazu."Podrobnosti o našem sexu Ti snad říkat nemusím..", zasmála jsem se.,,Je aspoň dobrej v posteli?",ždímala ze mě informace."Nejlepší..", ujistila jsem jí.,,A co Joe?",narazila na choulostivé téma,oči se mi zalili slzami.Nemám na to mluvit tady o možném otci svého dítěte,ubohost."Promiň, ale o něm se bavit nechci..", řekla jsem a sklopila pohled.,,Promiň",kuňkla,ani netušila jakou bolest mi tim spůsobila,svým způsobem Joe ani nic neprovedl,to jenom já jsem příšerně zaujatá.Všechno to začalo od té doby, co jsem s ním musela strávit půl dne a předstírat, že je mi jeho blízkost milá.Jsem si jistá že to byla láska,když jsem ho poznala zamilovala jsem se do něj na první pohled,možná na druhý,ale on nebyl ten pravý,to Nick.S Nickem jsem stále šťastná.. i když se hádáme je pro mně nejbližší osoboum.On je ten pravej,i kdyby nebyl otec dítěte,jsem si jistá že i potom co by mě opustil bych nikdy nikoho nemilovala tak jako jeho.Nechápala jsem, jak je možné milovat ho, po tolika hádkách.. jak je možné, že mně tolik přitahuje.. kdyby nebylo jeho, asi bych se samým trápením vrhla z mostu.Nedokázala bych žít s pocitem že jsem tu sama,rodiče by mi nikdy nedokázali nahradit jeho lásku a jeho dotiky,stejně jako jeho sladký rty.Toto přemýšlení vyvolalo stesk po něm.. BYl ode mně nanejvíc 500 metrů a já k němu nemohla.. za chvíli vyjde na podium a já ho uvidím.. ale nebudu se ho moci dotknout.. nebudu se mu most koukat do těch oříškových očí.Po tváři se mi spustili slzy,po nich tísíce dalších.Dan jen seděla a přihlížela mímu trápení,zřejmě nevěděla co se najednou změnilo."Alys, jsi v pořádku?", objala mně najednou.. Zřejmě neměla velké praxe s utěšováním.¨,,Ehm..jo jasně",setřela jsem si bezvýsledně jednu slzu."Copak se stalo?", zeptala se mně chlácholivě.,,Já jen...chybí mi",přiznala jsem bez okolků."Joe?", zeptala se mně nechápavě.,,Ne Nick!",skoro jsem vykřikla."Jo.. promiň.", zasmála se nervózně.
,,Nepodíváme se radši na něco?",změnila jsem téma."Joo.. máme tu.. Dobu ledovou 3.. dobu ledovou 2.. Dobu ledovou.. ", začala jmenovat to, co bylo v přihrádce pod televizí.,,Ehm..Dan?",zastavila jsem jí když seznam pohádek nebral konce."Pak je tu.. ehm.. kruh, Mumie, Saw, Sestra vlkodlak..", začala jmenovat horory.. "Dan..", zavrčela jsem. "Jo.. tak to tady mám jenom Camp Rock..", řekla a vytáhla jedno DVDčko.,,Dvojku?",vykřikla jsem nadšeně."No jasně.. bejt žena Jonase má výhody..", mrkla na mně a dala to do přehrávače.
pravdu..", podívala jsem se na něj.,,Říkám ti pravdu",lhal,znám ho moc dobře na to abych poznala jestli lže nebo ne.,,Nicku prosím",začínala jsem být nervózní."Alys.. samozřejmě, že ych s tebou zůstal.. staral bych se o něj jako o své vlastní.. ale nikdy by to nebylo ono..", povzdechl si.,,Máš pravdu",povzdychla jsem si.,,Možná bych měla Joovy odpustit",dodala jsem po chvíli ticha."To rozhodně ne.. nechal Tě samotnouv nemocnici 20 kilometrů od domova..", připoměl mi celou pravdu.,,Nicku,ale jestli je to dítě jeho,ty mě stejně jednou opustíš,nechci aby si se trápil",pohladila jsem ho bříšky prstů po tváři."Neopustím..", řekl pevně.,,To říkáš teď,ale co potom?To malinký bude přes noc řvát,bude tě budit,potom poznáš jak ti bude chybět svoboda",stěží jsem udržovala slzy,všechno co jsem teď říkala je pravda,jednou ho to bavit přestane,je mladej,ještě tolikrát se zamiluje."Kvůli tobě bych skočil i z mostu.." podíval se na mně. Ovšem jen krátce, jelikož musel zvládat řízení.Dál jsem s nim nediskutovala,když nás chce mít na krku...Celou cestu jsme jeli mlčky. To ticho bylo neskutečné.. Žaludek se mi svíral, ani nevím z čeho.Na místě čekalo několik novinářů,tohle nemám šanci zvládnout.Nick jakoby vycítil můj strach,sevřel mojí ruku s tou jeho a objal mě okolo pasu abych se mu tam neskácela.Rychle jsme proběhli tím davem paparazziů do budovy a tam svoje sevření povolil.,,Já to nezvládnu",zašeptala jsem tak aby to slyšel jenom Nick.
"Chceš jet domů? Pojedu s tebou..", políbil mně na tvář.,,Ne,ty tady musíš být,počkám na tebe",nabrala jsem trochu vzduchu do plic."Víš co? Někde je tady i Dan.. najdeme jí a budete spolu ve V.I.P. Máte tam plazmovku, pohodlnej gauč, občerstvení..", začal vypočítávat na prstech.,,Ne Nicku,chci jít za Dan ale tohle všechno po tobě nemůžu chtít",uhýbala jsem procházejícím lidem,na studené chodbě se všechno zdálo tak tmavý."Alys.. to V.I.P. máme stejně zaplacený.. věř mi..", pohladil mně hřbetem ruky po tváři.,,Dobře",podvolila jsem se."Tak pojď.. jdeme jí najít..", usmál se, chytil mně za ruku a společně jsme šli do nitra té haly.Najít V.I.P zónu nebylo tak těžký,myslim že ani slepej by nepřehlíd velkej nápis ,,V.I.P salónek"na bílých dveřích.Když jsme otevřeli dveře, Dan už tam seděla a sledovala Dobu ledovou 3 na obrovské televizi.,,Alys!",vyletěla na nohy,objímala mě jako by jsme se neviděli roky."Ahoj..", vykašlala jsem.,,Jé promiň",konečně jí došlo že něco není v pořádku.,,Možná to fakt nebyl tak dobrej nápad",zasmál se Nick na účet Dan."Nicku..", spražila jsem ho pohledem.,,Dobře,už mlčim",zvedl ruce na znak míru."To doufám.", zasmála jsem se a lípla mu polibek na tvář.,,Nechcete si to tu rovnou rozdat?",koukla na nás pohoršeně Dan.,,Byla to jenom pusa na tvář",odpověděla jsem s úsměvem."No dobře, dobře.. ale já to viděla..", ukázala na mně prstem.,,A co si viděla prosimtě?",vykulil oči Nick."No.. pusu?", rozhodila rukama.,,Jo tak",zasmáli jsme se s Nickem nad jejím červenáním."Tak jo.. já Vás tady nechám.. Dan, postarej se mi o ní.. TAk pa..", v rychlosti se rozloučil, políbil mně na rty a už zmizel za dveřmi.,,Táák...jdem drbat ne?",rozsvítili se Dan oči."No.. nevím, co bys chtěla vědět, ale co už..", usmála jsem se a nechala se vést k pohodlně vyhlížející sedačce.
,,Já chci vědět všechno!",zdůraznila poslední slovo a sedla si vedle mě,sedačka se lehce prohla."Hmm.. co všechno?", dělala jsem hloupou a namotala jeden pramen svých vlasů na prst.,,No já nevim...třebááá",drbala se na hlavě s koukala někam do zdi.,,Spíte spolu ještě?",vylítlo z ní nakonec,vykulila jsem se na ní oči a zakuckala se vlastníma slinama."No.. jo..", řekla jsem nechápavě.,,PODROBNOSTI!",vyjekla až jsem se lekla.,,Dan?",koukla jsem na ní se smíchem.,,Promiň,ale jsem strašně zvědavá",zasmála se mímu výrazu."Podrobnosti o našem sexu Ti snad říkat nemusím..", zasmála jsem se.,,Je aspoň dobrej v posteli?",ždímala ze mě informace."Nejlepší..", ujistila jsem jí.,,A co Joe?",narazila na choulostivé téma,oči se mi zalili slzami.Nemám na to mluvit tady o možném otci svého dítěte,ubohost."Promiň, ale o něm se bavit nechci..", řekla jsem a sklopila pohled.,,Promiň",kuňkla,ani netušila jakou bolest mi tim spůsobila,svým způsobem Joe ani nic neprovedl,to jenom já jsem příšerně zaujatá.Všechno to začalo od té doby, co jsem s ním musela strávit půl dne a předstírat, že je mi jeho blízkost milá.Jsem si jistá že to byla láska,když jsem ho poznala zamilovala jsem se do něj na první pohled,možná na druhý,ale on nebyl ten pravý,to Nick.S Nickem jsem stále šťastná.. i když se hádáme je pro mně nejbližší osoboum.On je ten pravej,i kdyby nebyl otec dítěte,jsem si jistá že i potom co by mě opustil bych nikdy nikoho nemilovala tak jako jeho.Nechápala jsem, jak je možné milovat ho, po tolika hádkách.. jak je možné, že mně tolik přitahuje.. kdyby nebylo jeho, asi bych se samým trápením vrhla z mostu.Nedokázala bych žít s pocitem že jsem tu sama,rodiče by mi nikdy nedokázali nahradit jeho lásku a jeho dotiky,stejně jako jeho sladký rty.Toto přemýšlení vyvolalo stesk po něm.. BYl ode mně nanejvíc 500 metrů a já k němu nemohla.. za chvíli vyjde na podium a já ho uvidím.. ale nebudu se ho moci dotknout.. nebudu se mu most koukat do těch oříškových očí.Po tváři se mi spustili slzy,po nich tísíce dalších.Dan jen seděla a přihlížela mímu trápení,zřejmě nevěděla co se najednou změnilo."Alys, jsi v pořádku?", objala mně najednou.. Zřejmě neměla velké praxe s utěšováním.¨,,Ehm..jo jasně",setřela jsem si bezvýsledně jednu slzu."Copak se stalo?", zeptala se mně chlácholivě.,,Já jen...chybí mi",přiznala jsem bez okolků."Joe?", zeptala se mně nechápavě.,,Ne Nick!",skoro jsem vykřikla."Jo.. promiň.", zasmála se nervózně.
,,Nepodíváme se radši na něco?",změnila jsem téma."Joo.. máme tu.. Dobu ledovou 3.. dobu ledovou 2.. Dobu ledovou.. ", začala jmenovat to, co bylo v přihrádce pod televizí.,,Ehm..Dan?",zastavila jsem jí když seznam pohádek nebral konce."Pak je tu.. ehm.. kruh, Mumie, Saw, Sestra vlkodlak..", začala jmenovat horory.. "Dan..", zavrčela jsem. "Jo.. tak to tady mám jenom Camp Rock..", řekla a vytáhla jedno DVDčko.,,Dvojku?",vykřikla jsem nadšeně."No jasně.. bejt žena Jonase má výhody..", mrkla na mně a dala to do přehrávače.
Štěstí v neštěstí 1.8
25. srpna 2010 v 11:59 | Megnick *Štěstí v neštěstí 1.6
23. srpna 2010 v 15:02 | Megnick * & Doms_Štěstí v neštěstí 1.5
22. srpna 2010 v 12:46 | Megnick * & Doms_Štěstí v neštěstí 1.4
12. srpna 2010 v 7:54 | Makuška * & Doms_"Cokoli?", nadzvedla jsem obočí.
,,Cokoliv."Kývl a opřel se o futra.Rajcoval mě,vše na něm.To,jak voněl,jak si vždy prohrábl kudrlinky když byl nervozní,i jak si objížděj spodní ret jezykem.
"Tak vypadni.", řekla jsem a ukázala ven.
,,Alys prosím."Zkřivil obočí.
"To sis mněl uvědomit dřív.", řekla jsem rozhodně.,,Já se tě nevzdám."Řekl rozhodně.
"Ale já Ti neodpustím.", řekla jsem a zabouchla mu dveře před nosem.
,,Udělala jsem dobře?"Řekla jsem si sama pro sebe.
"Crrr..", zazvonil zvonek hned na to.
,,Říkal jsem že se tě nevzdám."Šeptl Nick jen co jsem otevřela dveře.
"v tom případě tu budeš stepovat hodně dlouho.", řekla jsem a dveře znovu zabouchla.
,,Třeba do rána."Slyšela jsem přes dveře jeho hlas.,,Fain,jdu se vykoupat!"Křikla jsem na něj.
"Budu tady čekat, dokud neotevřeš.. stejně jednou vyjdeš ven.", zavolal na mně.
,,Tos uhod."Odfrkla jsem si a zamířila směr koupelna.
Vzala jsem si s sebou pyžamo a odešla do koupelny. Svlíkla jsem ze sebe oblečení a zavřela se ve sprcháči. Pustila jsem na sebe horkou vodu a alespoň na chvilku smyla všechen smutek.
Z přemýšlení mě ale vytrhlo zahřmění.Jen to ne,z bouřky mám panickej strach.
Vypla jsem sprchu, osušila se a oblíkla si na sebe extrémně krátkou noční košilku, čemuž jsem říkala pyžamo.
Vzala jsem si pytlík s popkornem a zalehla na gauč.Další hrom.Tak to ne,šla jsem se podívat jestli je Nick ještě za dveřma.Měla jsem ale smůlu,nikdo tam nestál.,,Hledáš tu někoho?"Uchechtl se někdo za mnou.,,Nicku?"Nevěřícně jsem na něj koukala.,,Okno."Pokrčil rameny.
"Nemůžeš bejt víc vlezlej, viď?", zavrčela jsem.
,,Pojď sem ať mi nenachladneš."Ignoroval mojí poznámku.Dobrovolně jsem šla když jsem uslyšela další zahrmění.
"Víš co nechápu?.. Proč mně prostě a jednoduše nenecháš bejt?!", vyčetla jsem mu.
,,Protože tě miluju."Přesunul svoje ruce na můj zadeček a konečně zabouch dveře.
"Nech mně!", setřásla jsem je ze sebe.
,,Co mám udělat aby jsi mi odpustila?"odstoupil ode mě zoufale.
"Nejlepší by bylo, kdybys to vůbec neudělal.", řekla jsem naštvaně.
,,Nechal jsem se unýst."Pípl.,,Takže až potkáš zase nějakou která má větší výstřih a kratší sukni než já necháš se taky unýst?"Křikla jsem.
"Ne.. já jen..", řekl tiše.
,,Ty jen co?"Byla jsem už zoufalá.
"Prostě..", nadechl se. "Jestli se rychle nevymáčkneš, tak jdeš pryč!", řekla jsem rázně.
,,Už to nikdy neudělám."Řekl odhodlaně.
"Hahaha.. to chci vidět.. a hned druhej den na to poletíš a vojedeš první holku, na kterou narazíš!", zakřičela jsem na něj naštvaně.,,To bych ti nikdy neudělal."Zašeptal.
"No jasně.", uchechtla jsem se.
,,Vidim že jsem tu zbytečně,tak já půjdu."Hlesl smutně a chystal se k odchodu.
"Ne.. počkej.", chytila jsem ho za zápěstí.
,,Taky tě miluju."Sklopila jsem pohled a nechala dopadnout jednu slzu na zem.Po ní šlo sto dalších...
,,Strašně mě ranilo vidět tě tam sním...smát se."Vzlikla jsem.
"Já vím.. promiň.", hladil mně po vlasech.
Zase zahřmělo.Ještě víc jsem se k němu přitulila,naštěstí pochopil a odnesl mě na gauč...
"Bojíš se bouřky?", zeptal se a otřel se svou tváří o tu mou.
,,Jo."Kuňkla jsem a položila si hlavu na jeho hruď.
"Neboj.. jsi tu se mnou.", snažil se mně utěšit.
,,Hmm,a sama."Rozhlídla jsem se po místnosti.
Zadívala jsem se mu do očí a následně překonala těch pár centimetrů, co naše obličeje dělilo od sebe.
,,Miluju tě,víš to?"Zamumlal do polibku.
"Vím to.", kývla jsem.
,,Tak co budeme dělat...když jsme tady sami."Šibalsky se usmál.
"Spát.", řekla jsem vážně.,,Mazlit se."Opravil mě Nick s úsměvem.
"No.. ale já jsem unavená.", odporovala jsem.,,Tak se půjdeme aspoň vysprchovat."Vyzvedl mě do náruče."Já už jsem se sprchovala.", zasmála jsem se.,,Ale to bylo beze mě."Otřel se svým nosem o ten můj.
"A to vadí?", nadzvedla jsem obočí.,,Nevim jak tobě ale mě strašně."Nestihla jsem ani prostestovat a už jsem stála ve sprše úplně nahá."No.. já bez toho žít dokážu.", řekla jsem, ale přesto se k němu přitulila."Já jsem otužilej.", pozvedl jeden koutek.,,Ale já ne."Přesunula jsem kohoutek na horkou vodu."Na to jsem nepomyslel.", kouknul se na mně s omluvným pohledem.
,,V pořádku."Otočila jsem se k němu čelem.Nick mě přejel pohledem."Jsi ještě krásnější, než posledně.", usmál se na mně.
,,Děkuju."Neunikla mu moje načervenalá barva a lehce pozvedl koutky.Začal se ke mně přibližovat, až mně lehce políbil na rty.,,Proč musí bejt ten kout tak malej?"Zaklela jsem když jsem se opřela o studenou stěnu.
"Taky jsem si říkal.. ale budeme to muset vydržet.", zašeptal mi do ucha a za boky si mně k sobě přitáhnul.
Jeho chlouba mě tlačila do podbřišku.Napětí tady by se dalo krájet.
Políbila jsem ho na rty a on vjel svým jazykem do mých úst.. tém rozpoutal vášnivou bitvu - kdo z koho.
Hrubě třel moje boky a občas rukuma zabloudil na zadeček.Moje ruce byli zapletený v jeho kudrlinkách který pod náporem vody stráceli svůj tvar."Chci Tě.", zašeptal mi chtivě do ucha.
,,Cokoliv."Kývl a opřel se o futra.Rajcoval mě,vše na něm.To,jak voněl,jak si vždy prohrábl kudrlinky když byl nervozní,i jak si objížděj spodní ret jezykem.
"Tak vypadni.", řekla jsem a ukázala ven.
,,Alys prosím."Zkřivil obočí.
"To sis mněl uvědomit dřív.", řekla jsem rozhodně.,,Já se tě nevzdám."Řekl rozhodně.
"Ale já Ti neodpustím.", řekla jsem a zabouchla mu dveře před nosem.
,,Udělala jsem dobře?"Řekla jsem si sama pro sebe.
"Crrr..", zazvonil zvonek hned na to.
,,Říkal jsem že se tě nevzdám."Šeptl Nick jen co jsem otevřela dveře.
"v tom případě tu budeš stepovat hodně dlouho.", řekla jsem a dveře znovu zabouchla.
,,Třeba do rána."Slyšela jsem přes dveře jeho hlas.,,Fain,jdu se vykoupat!"Křikla jsem na něj.
"Budu tady čekat, dokud neotevřeš.. stejně jednou vyjdeš ven.", zavolal na mně.
,,Tos uhod."Odfrkla jsem si a zamířila směr koupelna.
Vzala jsem si s sebou pyžamo a odešla do koupelny. Svlíkla jsem ze sebe oblečení a zavřela se ve sprcháči. Pustila jsem na sebe horkou vodu a alespoň na chvilku smyla všechen smutek.
Z přemýšlení mě ale vytrhlo zahřmění.Jen to ne,z bouřky mám panickej strach.
Vypla jsem sprchu, osušila se a oblíkla si na sebe extrémně krátkou noční košilku, čemuž jsem říkala pyžamo.
Vzala jsem si pytlík s popkornem a zalehla na gauč.Další hrom.Tak to ne,šla jsem se podívat jestli je Nick ještě za dveřma.Měla jsem ale smůlu,nikdo tam nestál.,,Hledáš tu někoho?"Uchechtl se někdo za mnou.,,Nicku?"Nevěřícně jsem na něj koukala.,,Okno."Pokrčil rameny.
"Nemůžeš bejt víc vlezlej, viď?", zavrčela jsem.
,,Pojď sem ať mi nenachladneš."Ignoroval mojí poznámku.Dobrovolně jsem šla když jsem uslyšela další zahrmění.
"Víš co nechápu?.. Proč mně prostě a jednoduše nenecháš bejt?!", vyčetla jsem mu.
,,Protože tě miluju."Přesunul svoje ruce na můj zadeček a konečně zabouch dveře.
"Nech mně!", setřásla jsem je ze sebe.
,,Co mám udělat aby jsi mi odpustila?"odstoupil ode mě zoufale.
"Nejlepší by bylo, kdybys to vůbec neudělal.", řekla jsem naštvaně.
,,Nechal jsem se unýst."Pípl.,,Takže až potkáš zase nějakou která má větší výstřih a kratší sukni než já necháš se taky unýst?"Křikla jsem.
"Ne.. já jen..", řekl tiše.
,,Ty jen co?"Byla jsem už zoufalá.
"Prostě..", nadechl se. "Jestli se rychle nevymáčkneš, tak jdeš pryč!", řekla jsem rázně.
,,Už to nikdy neudělám."Řekl odhodlaně.
"Hahaha.. to chci vidět.. a hned druhej den na to poletíš a vojedeš první holku, na kterou narazíš!", zakřičela jsem na něj naštvaně.,,To bych ti nikdy neudělal."Zašeptal.
"No jasně.", uchechtla jsem se.
,,Vidim že jsem tu zbytečně,tak já půjdu."Hlesl smutně a chystal se k odchodu.
"Ne.. počkej.", chytila jsem ho za zápěstí.
,,Taky tě miluju."Sklopila jsem pohled a nechala dopadnout jednu slzu na zem.Po ní šlo sto dalších...
,,Strašně mě ranilo vidět tě tam sním...smát se."Vzlikla jsem.
"Já vím.. promiň.", hladil mně po vlasech.
Zase zahřmělo.Ještě víc jsem se k němu přitulila,naštěstí pochopil a odnesl mě na gauč...
"Bojíš se bouřky?", zeptal se a otřel se svou tváří o tu mou.
,,Jo."Kuňkla jsem a položila si hlavu na jeho hruď.
"Neboj.. jsi tu se mnou.", snažil se mně utěšit.
,,Hmm,a sama."Rozhlídla jsem se po místnosti.
Zadívala jsem se mu do očí a následně překonala těch pár centimetrů, co naše obličeje dělilo od sebe.
,,Miluju tě,víš to?"Zamumlal do polibku.
"Vím to.", kývla jsem.
,,Tak co budeme dělat...když jsme tady sami."Šibalsky se usmál.
"Spát.", řekla jsem vážně.,,Mazlit se."Opravil mě Nick s úsměvem.
"No.. ale já jsem unavená.", odporovala jsem.,,Tak se půjdeme aspoň vysprchovat."Vyzvedl mě do náruče."Já už jsem se sprchovala.", zasmála jsem se.,,Ale to bylo beze mě."Otřel se svým nosem o ten můj.
"A to vadí?", nadzvedla jsem obočí.,,Nevim jak tobě ale mě strašně."Nestihla jsem ani prostestovat a už jsem stála ve sprše úplně nahá."No.. já bez toho žít dokážu.", řekla jsem, ale přesto se k němu přitulila."Já jsem otužilej.", pozvedl jeden koutek.,,Ale já ne."Přesunula jsem kohoutek na horkou vodu."Na to jsem nepomyslel.", kouknul se na mně s omluvným pohledem.
,,V pořádku."Otočila jsem se k němu čelem.Nick mě přejel pohledem."Jsi ještě krásnější, než posledně.", usmál se na mně.
,,Děkuju."Neunikla mu moje načervenalá barva a lehce pozvedl koutky.Začal se ke mně přibližovat, až mně lehce políbil na rty.,,Proč musí bejt ten kout tak malej?"Zaklela jsem když jsem se opřela o studenou stěnu.
"Taky jsem si říkal.. ale budeme to muset vydržet.", zašeptal mi do ucha a za boky si mně k sobě přitáhnul.
Jeho chlouba mě tlačila do podbřišku.Napětí tady by se dalo krájet.
Políbila jsem ho na rty a on vjel svým jazykem do mých úst.. tém rozpoutal vášnivou bitvu - kdo z koho.
Hrubě třel moje boky a občas rukuma zabloudil na zadeček.Moje ruce byli zapletený v jeho kudrlinkách který pod náporem vody stráceli svůj tvar."Chci Tě.", zašeptal mi chtivě do ucha.
Štěstí v neštěstí 1.3
31. července 2010 v 20:43 | Makuška *Přesunul svoje ruce na rozepínání podprsenky a odhodil ji někam do rohu.Svoje rty odtrhl od těch mích a přesunul je na můj hrudník.Zavzdychala jsem, když zoubky něžně skousl jednu z mých bradavek. Jednu ruku nechal na mém pravém prsu a druhou přesunul na zim džínsů.
Jedním rychlým pohybem je ze mně doslova strhl a následně přitiskl své rty zpátky na ty mé. ,,Můžu?"Zašeptal do polibku a pohladil mě po rozkroku.Místo odpovědi jsem kývla.Musela jsem zavzdychat když jsem Nickovi prsty cítila v sobě.Jen se usmál a pomalu vytáhl své prsty z mého mezinoží.Přesunula jsem svoje ruce na Nickův pásek a nemotorně z něj stáhla Džíny.Triko zvládl sám.Strčila jsem jednu ruku do Nickovích boxerek a lehce zapumpovala.Zavzdychal.Stáhla jsem z něj i poslední kousek oblečení a pomalinku jsem na něj nasedávala.S každým rychlejším pohybem jsem táhle zasténala.Cítila jsem, že už budu, ale chtěla jsem počkat na Nicka, proto jsem zrychlila tempo.Nick se přisál k mím rtům.Přejížděl mi po páteři až na zadeček.Přidržel mně za něj a pomohl mi s nadzvedáváním. Moje ruce bloudí po jeho hrudníku.A moje rty poznávají každý kousíček jeho těla.Naše pohyby se postupně zrychlovali a oba dva jsme brzy dosáhli svého vrcholu.Svíjeli jsme se v orgasmu a užívali si ho dokud úplně neodezněl.Pak jsme oba zalehli vedle sebe v těsném obětí a vychutnávali si přítomnost toho druhého.,,Měli by jsme se přesunout do pokoje."Pohladil mě Nick po hrudníku."Máš pravdu.", zašeptal Nick, vzal mně do náručí a odnesl po schodech nahoru.,,Jsme tady princezno."Zasměje se a plácne se mnou do postele.
"Mmm.. tady se mi líbí.", zachumlala jsem se do peřin.,,Unavená?"Usmál se na mě sladce a dal mi malou pusu na nos."Jo.", přitakala jsem.
--o dva týdny později-
,,Ahoj."Usmála jsem se na Nicka.,,Ahoj lásko."Políbil mě na přivítanou.,,Je tu nějak plno."Zasmála jsem se nad počtem lidí v kavárně.Ani poloprázdno by to nevystihlo dokonale. "Alespoň nás nikdo nebude rušit.", usmál se Nick a odvedl mně k jednomu z prázdných stolků. ,,Tak co to bude?"Přiběhla k nám servírka.Nelíbilo se mi jak flirtuje s Nickem.,,Pro mě jenom vodu."Odsekla jsem.,,A pro mě jedno late."Mrkl na ní Nick.Šťouchla jsem do něj loktem. "Copak?", zasmál se Nick. "Moc se k ní vtíráš.", založila jsem si ruce na prsou. ,,Prosimtě."Protočil oči.,,Jak to že jenom vodu?"Pozvedl obočí.,,Poslední dobou mi není dobře."Pokrčila jsem rameny."To přejde, uvidíš, třeba je to jenom střevní chřipka.", usmál se, ale v jeho očích jsem poznala obavy.,,Tady to máte."Přicupitala k nám zase ta samá servírka.Neušel mi Nickův pohled do jejího výstřihu."Děkujeme.. mohla byste už odejít?", obořila jsem se na ní. ,,Prosimtě uklidni se,jen dělá svojí práci."Začal mi vyčítat Nick.
"Za to u tebe by se našla až moc přehnaná náklonnost.", opáčila jsem mu.,,Přeháníš to."Protočil oči."Já? Viděl jsi mně někdy, že bych se otočila na jakýho koli jinýho kluka než jsi ty?", vyčetla jsem mu.
,,A zakazuje ti to někdo?"Odfrkl si a usmál se na servírku co nás se zájmem sledovala. "Neřekla jsem Vám, že máte odejít?", zakřičela jsem na tu ženskou.,,Nedělej tu scény."Obořil se na mě zase. "Víš co? Když jsem tak nesnesitelná, tak se mnou ani nemusíš být. J-já odcházím a-a rozcházím se s tebou."Praštila jsem rukou do stolu a odešla z kavárny.Nick neudělal nic.Ani nehnul brvou.Rozeběhla jsem se k nejbližšímu taxíku a řekla ať mně odveze do parku, do kterého jsme s Nickem vždycky rádi chodili.,,Díky."Podala jsem mu peníze a běžela na 'naší' lavičku.Přitáhla jsem si kolena k hrudi a pažemi je objala. Pohupovala jsem se dopředu a dozadu. Nevím co se to se mnou poslední dny děje.Zase mě přepadl ten hroznej pocit,pocit že tu jsem zbytečně,že mě nikdo nemá rád. Hlavou mi běhalo hodně myšlenek. Jaktože poslední dobou chytám takové záchvaty hněvu.. vždyť Nick je kluk.. je to jeho přirozenost, že se kouká každý holce do oblasti hrudníku. Možná bych se mu měla omluvit.Rychle jsem si chytla další taxík a nadiktovala mu místo.Peníze jsem mu dala předem abych se nemusela zdržovat.Řidič ještě nestihl zastavit a já už byla jednou nohou na chodníku.Rychle jsem chytla za kliku a chtěla jsem otevřít.Něco mě ale zarazilo.Nick tam seděl a tou servírkou a smáli se. To jsem se opravdu naštvala. Vystoupila jsem hrdě z taxíku, vešla do kavárny přímo k jejich stolku a rozkřičela se na něj: "TY DEBILE, JÁ SE TI PŘIŠLA OMLUVIT A TY SE TU VYBAVUJEŠ S NĚJAKOU COUROU?!", a vlepila jsem mu takovou facku, jakou ještě nikdy nezažil.Nasupeně jsem odešla.Sice v kavárně nebylo tolik lidí ale i tak jsem se cítila dost trapně.Domu jsem se raději prošla,chtěla jsem si vyčistit myšlenky. Jakmile jsem byla doma, praštila jsem sebou o pohovku.,,Co se stalo zlato?"Přisedla si ke mě máma.,,Nic."Zavrčela jsem."Jestli se o tom nechceš bavit.. tak já jdu udělat večeři.", poplácala mně mamka po rameni a odešla do kuchyně. ,,Mami?"Přišla jsem po chvíli do kuchyně.,,Ano?"Pousmála se.,,T-to Nick,o-on."Rozvzlykala jsem se."Copak?", obejmula mně kolem ramen.,,Pokazila jsem to."Povzdychla jsem si."Nikdy to není tak strašný, aby se to nedalo napravit.", usmála se mamka.,,Ale on ví že mi tím ubližuje ale stejně to dělá."Unikla mi další slza."Co udělal?", zeptala se mamka a v očích jí zářily ty ochranitelské mateřské pudy.,,Flirtoval s ní."Odpověděla jsem jí.,,S kym?"Koukla na mě soucitně.,,Se servírkou."Zašklebila jsem se."Ale pak si uvědomil chybu, ne?", zkoušela mně mamka uklidnit.,,Ne.odešla jsem a když jsem se vrátila že se mu omluvit seděl tam s ní a smáli se."Sesypala jsem se na židli vedle mě."Třeba to mělo daleko jiný důvod.", pohladila mně mamka po vlasech.,,Takže to nebyl její výstřih ale jiná partie jejího těla?"Ušklíbla jsem se."Ten neřád!", zakřičela mamka najednou. ,,Půjdu si lehnout,není mi dobře."Co nejrychleji jsem se vypařila z kuchyně.Nechci aby mě máma viděla zvracet.
-----------------------------------------------------
Uběhly dva dny a moje nevolnost nepřestává. Přišlo mi asi milion SMS od Nicka, že se omlouvá, že neví co to do něj vjelo, že to bylo všechno jinak a takové ty věci.Ani na jednu jsem mu ale neodepsala.Chci aby se mi omluvil osobně a aby věděl jak jsem trpěla bez něj. "Mami, nebyl tu někdo?", ptala jsem se každou chvíli. ,,Ne."Pokaždé stejná odpověď se stejným výrazem tváře,lítostivým.Až jednou jsem slyšela zařinčet zvonek. Rychle jsem seběhla všechny schody as nadějí otevřela domovní dveře. ,,Aly?"Stál tam.Se sklopeným pohledem k jeho teniskám a se skleněnýma očima."Co ty tu děláš?", snažila jsem se zachovat chladnou tvář.,,Přišel jsem za tebou."Zašeptal a odlepil pohled od svých tenisek."Co když o to nestojím?", napřímila jsem se. ,,Myslím že stojíš."Pousmál se."Tak to jsi zřejmě na špatné adrese, zkus to u sousedů. Je tam jedna tvoje oddaná fanynka, která o tvojí přízeň bude určitě stát.", uchechtla jsem se. ,,Odpusť mi."Na tohle jsi čekala?Pousměje se."Přesně na to.", povzdychla jsem si. "Ale to se nedá jen tak odpustit.", dodala jsem. ,,Udělám pro to cokoliv."Dodal rozhodně.
Štěstí v neštěstí 1.2
26. července 2010 v 18:12 | Makuška * & Doms_
Štěstí v neštěstí 1.1
11. července 2010 v 14:09 | Makuška * & Doms_,,Alyson počkej prosím"Zavolal na mě někdo.Teď už vlastně Nick.
"Nicku...c-co tu děláš? Lekla jsem se Tě.", opřela jsem se zády o stěnu domu.
,,Chci si jen promluvit"Hlesl.Celou dobu mě rentgenoval pohledem.Snažil se mi něco vyčíst z očí.Nadechl se a spusti.
"Tys spala s Joem, že jo.", podíval se na mně. Z jeho výrazu ale nebylo možné nic přečíst.
,,J-já..."Snažila jsem se vymyslet co nejlepší výmluvu.Ta mi ale byla k ničemu,Nick to na 100% věděl.,,Jak to víš?"Svůj pohled jsem přesunula na svoje tenisky.
"Joe Ti to říkal v autě...slyšel jsem to.", pokrčil rameny.
,,Omlouvám se"Ani jsem vlastně nevěděla za co.Prostě to ze mě tak vylítlo.Za porušení Joeova slibu?Možná...
"Mně se nemáš za co omlouvat...jen jsem si to chtěl potvrdit.", řekl prostě.
,,Fain"povzdychla jsem si a otočila se k odchodu.
"Počkej, chtěl jsem ještě jednu věc..", řekl, chytil mně za loket a obrátil zpátky k sobě.
,,A c-co?"Zakoktala jsem a koukla mu do očí.Měl je jako hořkou čokoládu. Přímo jsem se v nich topila. Zatřepala jsem hlavou a podívala se znovu na špičky svých bot. Jemně mě chyti za bradu a donutil mě se mu podívat do očí.
"Miluješ ho?", zeptal se mně a nepřestával se mi dívat do očí. V tuhle chvíli jsem si tím tak jistá nebyla. Nevím čím to bylo.. když jsem byla s Joem, bylo všechno v pohodě, ale když jsem měla Nicka na blízku, nebyla jsem si svými city tolik jista.
,,A-ano"Zakoktala jsem se.Zamotala jsem se do svích pocitů.Zase jsem se snažila mu vytrhnout ale pořád mě pevně držel.
"Aly...", zadíval se mi do očí. V těch jeho měl takový zvláštní výraz. Jakoby se kvůli něčemu trápil.
"Ne!", vypadlo ze mně najednou. "Nemiluju ho.", dokončila jsem. Zakryla jsem si pusu rukou.Nick na mě koukal s...nadějí v očích?Jen jsem nehybně stála a čekala co z něho vyleze.
"V tom případě...doufám, že tohle nebude tolik vadit. Předem se omlouvám.", řekl, sundal mi ruku z úst a místo ní tam přitiskl svoje rty. Vychutnávala jsem si jeho rty.Byl to jiný pocit něž libat Joea.Nick líbal tak něžně,krásně.V přiše mi poletovali motýlci. Zapletla jsem svoje ruce do Nickových kudrlinek a tím byl polibek ještě intenzivnější. Nick pomalu přesunul jeho ruce na můj zadeček. Po chvíli jsem ucítila jak něco tvrdého tlačí na můj podbříšek.
,,Nicku tohle nejde"Zašeptala jsem a odtrhla se od něho.
"Proč ne?", znovu zesmutněl.
,,Já jsem Joeova holka."Vzdychla jsem a položila hlavu na jeho rameno.
"Mně to nevadí.", řekl a já ucítila jeho horký dech na svém krku.
,,Někdo nás může vidět"Odporovala jsem stále. To přitiskl své rty znovu na ty moje, vzal mi z ruky klíče a bez toho, aniž bychom ztratili ústní kontakt, otevřel domovní dveře a oba dva nás natlačil dovnitř.
,,Máš někoho doma?"Zeptal se než úplně vešel do domu.
"Ne.", vydechla jsem. Posadil mně na kuchyňskou linku a já mu nohy obmotala kolem pasu. Najednou ale něco zachrastilo v zámku.Podívala jsem se na Nicka se strachem.On pochopil.Vzal mě do náruče a utíkal ńahoru po schodech.
"Aly...už jsi doma?", zavolala mamka zespoda.
"Jo mami...převlíkám se, nechoď sem.", odpověděla jsem jí.
,,Asi by jsi měl jít."Koukla jsem na Nicka.Tohle si asi nikdy neodpustim.Podvedla jsem Joea,malém jsem se vyspala s jeho vlastním bráchou.
"Ne.", zakroutil hlavou a přitáhl si mně za boky. Do polibku jsem se usmála.Jde vidět že jsou bratři.Když něco chtějí dostanou to. Ani jsem nezaregostrovala, jak jsem se ocitla na posteli a ještě k tomu pod Nickem, který mně chtivě líbal na krku. S lehkostí mi sundal tričko.Nemohla jsem se nabažit jeho dotiků. Pod každým z nich jsem se zachvěla vzrušením. Pod každým jeho polibkem jsem tála. Nevěděla jsem, co se to se mnou děje. Sama jsem si stáhla kalhoty i s kalhotkama.Nick se mezitím taky slíkl do naha. Nečekala jsem dlouho a už jsem se ocitla znovu pod Nickem. Líbal mě všude po těle.Ani jediné místečko nevynechal.Obkroužil mi jazykem rty a pak se do nich znocu vpil. Už jsem nemohla dále čekat. Byla jsem až přespříliš vzrušená. Nick to vycítil a něžně do mně pronikl. Nejdřív se ve mě pohyboval pomalu ale následně zrychlil. Nejdřív se ve mě pohyboval pomalu ale následně zrychlil. Nejdřív se ve mě pohyboval pomalu ale následně zrychlil. Z mých úst se vydralo táhlé zasténání. Dala jsem si ruce na prsa. Nicka muselo vzrušovat ještě víc jak na sebe takhle sahám. Nepatrně zrychlil tempo.Znovu jsem obmotala své nohy kolem jeho pasu a tím se k Nickovi přitiskla ještě víc. Lehce jsem se prohla v zádech a tím se přirázy taky prohloubili. Vyhledala jsem jeho rty, které olizovaly můj krk a spojila je s těmi svými. Poslední příraz a poslední výdech.Připadala jsem si jako v pohádce.Vlna orgasmu se mi rozlila do celého těla. Zmoženě jsem se svalila na bok a Nick vedle mně. Přitulila jsem se k němu a on kolem mně ochranářsky přehodil ruku.¨
,,Jak to teď s námi bude?"Zeptám se ho opatrně.Mám strach že je to z jeho stany jen na jednu noc...
"No, nejradši bych byl, kdybys odešla od Joa a začala chodit se mnou, ale do toho Tě nemůžu nutit.", pronesl smutným tónem.
,,Dej mi čas"Polábila jsem ho na tvář.Tak strašně mě bavilo dotýkat se ho.Prozkoumávat každičkou část jeho těla.I jemu to dělalo dobře.Netrvalo dlouho a našla jsem jeho nejcitlivější místo na krku.
"Jak dlouho budeš chtít.", šeptl mi do ucha.
,,Neměl by jsi jít domů?"Zeptám se ho se smutným výrazem.
"Ty mně tu nechceš?", zeptal se se zarmouceným výrazem.
,,Samozdřejmě že chci"Zasmála jsem se.,,Ale taky mám rodiče,vím jak dokážou vyvádět"KOukla jsem mu do očí."A navíc nechci, aby se dostalo k tvým rodičům, že jsem odpanila dva bráchy Jonasovy.", zasmála jsem se sarkasticky.
,,Volal jsem jim že přespim u kamaráda. Mám alibi",Zazubí se.
"Jsi úžasnej.", líbla jsem ho na tvář.
,,Jsem přeci Jonas"Ušklíbl se.Vím přesně na co narážel.
Štěstí v neštěstí 1.0
2. července 2010 v 8:56 | Makuška * & Doms_Odnesl mě ke sprcháči a donutil mě pokrčit si nohu.
,,Už jsem skoro byla"Zanaříkala jsem mu do ucha. Skousla jsem jeho ušní lalůček a cítila jak se zachvěl.
,,Tohle už mi nedělej"Zanaříkal.
,,Když můžeš ty,můžu i já"Zasmála jsem se a začala si pohrávat s jeho kamarádem. Odtáhla jsem ho znovu ke zdi a donutila ho aby se o ni opřel. Klekla jsem si na zem, tak, aby bylo jeho "druhé já" v úovni s mým obličejem. Nejdřív jsem mu jen lehce přejížděla prstem po celé jeho délce.Naprosto dobře jsem věděla že ho tohle přivádí k šílenství. Potom jsem jazykem objela vrcholek jeho penisu.
Joe slastně zavzdychal a chtěl mě postavit,zřejmě abych ho už nemohla víc trápit.
Joe slastně zavzdychal a chtěl mě postavit,zřejmě abych ho už nemohla víc trápit.
,,Já ještě neskončila"Řekla jsem mu s úsměvem a vrátila se do své dřívější pozice.Teď jsem ho do pusy uchopila úplně celý.Nechala jsem Joa aby určoval rychlost. Za chvíli jsem cítila nahořklou tekutinu ve svích ústech.Poslušně jsem ji všecnu spolikala.
,,Teď seš na řadě ty"Řekl mi Joe když se vydýchal z orgazmu. Abych řekla pravdu, trochu jsem se obávala toho, co teď přijde. Joe vyvýšil můj obličej tak, aby mi viděl přímo do očí. Přiblížil se a jemně mně políbil. Jednou rukou si mně přitáhl za boky, abych mu nemohla uniknout a tu druhou přesunul tak, že jsem neviděla přesně co chce udělat. Otočil mě k sobě zády a líbal na krk.Myslím že už jsem začínala tušit co má v úmyslu. Chvilku obdarovával můj krk letmými polibky a pak jsem ucítila tupou bolest v oblasti přirození. I když jsem se chtěla udržet stejně mi jedna slza utekla.Joe na chvíli počkal až to rozdýchám a pak se ve mě začal pohybovat. Sykla jsem bolestí. Pak, bolest začala ustupovat...nebo spíše...ji převýšilo vzrušení, které čím dál tím víc narůstalo. Začala jsem mu pomáhat a přirážela svou pánví k té jeho. Pak už jsem jen cítila (dnes už po třetí) jak jeho mužství "vybuchlo" a jakási tekutina začala stékat po mých stejnech. Joe ale pořád neměl dost,přetočil si mě zpět čelem´,roztáhl mi nohy a vnikl do mě ze předu.
"Ty nenasyto!", vzdychla jsem.
,,No co,ještě seš pořád na řadě ty", odpověděl mi Joe a dál přirážel.
,,Ale rychle,nebo to nestihneš a tvoji bratři tě zabijou.", řekla jsem ztěžka,zase mě ovládalo vzrušení.
"Rozhovor počká. Ty jsi důležitější.", políbil mně na rty.
,,Joe"Nemohla jsem mu ani odpovědět,zase mě pohltila ta vlna extáze a já na několik sekund přestala vnímat okolí,vše se zastavilo.
"Copak?", vydechl, když jsme se oba dva znovu vrátili do normálního stavu.
,,Miluju tě"Řekla jsem mu s vážnou tváří,nikdy jsem si nebyla ničím více jistá než tímhle.
"I já tebe.", řekl a přitisknul své rty na ty mé.
,,Měl by jsi jít"Řekla jsem mu smutně když se ode mě odtrhl.
,,Vždyť ty jdeš přeci se mnou" Usmál se na mě úsměvem pod kterým jsem tála.
"Mě se tam nechce.", zamračila jsem se.
"Půjdeš tam, i kdybych Tě měl dotáhnout.", řekl Joe.
,,Ale-"Chtěla jsem protestovat ale Joe mě předběhl.
"Vís,chtěl bych tě představit jako svoji oficialní přítelkyni."
"Tak dobře.", usmála jsem se na něj.
,,Měla bych se jít převlíknou"Zasmála jsem se.Aniž by Joe stačil něco namítnout už jsem byla v pokoji a hrabala ve skříni.Rozhodla jsem se pro šedý roury,alegantnější tílko a přes to bolerko.Doplnila jsem to balerýnkama a mohlo se jít.Joe už na mě čekal u dveřím.Nejdřív si mou siluetu projel od hlavy až k patě.
,,Víš že ti to sluší když máš rozpuštěný vlasy?"Zeptal se mě a jako pravý gentelman mi otevřel dveře od auta.Sám auto oběhl a zasedl na místo řidiče.Celou cesto jsem si ho musela prohlíže.Všiml si toho a lehce se usmál.Když jsme konečně dorazili na místo ovládla mě menší tréma.Joe to na mě zřejmě poznal a na uklidněnou mi dal malou pusinku na nos.,,Neboj budeš sqělá"Stihl mi říct než jsme vystoupili z auta a obklopilo nás plno paparazzi. Všem poklesla brada. Zřejmě nikdy neviděli Joa Jonase, že by si někam přivedl nějakou dívku. Paparazzie fotily jako o život. Prošli jsme po červeném koberci, dlouhém asi 10 metrů do obrovské haly. Tam se nás ujal takový mohutný černoch (asi bodyguard) a odvedl nás do větší místnosti s pódiem, kde byly dvě červené pohovky a před pódiem se rozprostíralo snad 1000 stejnobarevných sedaček pro diváky. Joe si sedl na jednu z pohovek a poklepal na místo vedle něj. Poslušně jsem si k němu sedla a on mě chytil za ruku.
"Bráchové tu ještě nejsou, dorazí každou chvíli...to jsme klidně mohli ještě zůstat u Vás.", zamračil se.
"Šššt. Už jsme tady, s tím nic nenaděláš.", usmála jsem se a vtiskla mu malý polibek.
Z toho ale měli všichni vánoce a fotili ostošest
,,Jsem zvědavej co na tebe řeknou bráchové"Zasmál se Joe.
,,To já taky"Dodala jsem potichu.Přeci jen,Nick už mě znám. V tu ránu se otevřely dveře a dovnitř vstoupili rozchechtaní Kevin a Nick. Kevin si s sebou vedl svou Daniell. Ale jakmile zahlídli mně, jak si opírám hlavu a Joeovo rameno, ztichli a zůstali koukat s pusou dokořán.
,,Ehm,kluci,tohle je Alyson"Chytil se slova Joe.Nick si mě přeměřil zvláštním pohledem ale nijak nekomentoval.Dan se ke mě hned vrhla a začala se představovat.Naštěstí ještě nezačalo vysílání,jinak by nás asi měli za blázny.
"Takže, ty chodíš s Joem?", zeptala se Dan.
"Dá se to tak říct.", usmála jsem se.
"No to je skvělý. Myslím, že z nás budou super kámošky!", oplatila mi úsměv.
"Děkuju.", řekla jsem.
,,Musím ti ale říct že tu jsem jen chvíli a Joe září na celej sál,děláš s nim divy"Zasmála se Dan.Kluci na nás celkem nechápavě koukali a tak jsme se radši obě usadili vedle toho svého Jonase. Nick se na mně stále divně koukal. Užíralo mně to. Nesnesla jsem pomyšlení na to, že bych mu něco udělala, že by byl na mně kvůli něčemu naštvaný. Můj úsměv pohasínal spolu s tím jeho.
Měla jsem výhodu v tom že jsem seděla mezi Joem a Nickem.Zrovna když se rozebíralo jestli Kev a Dan chtějí ditě šeptla jsem Nickovi do ucha
,,udělala jsem ti něco?"
"Nech to plavat.",odpověděl a radši se podíval na moderátorku, která byla mimochodem moc hezká. Pocítila jsem zvláštní pocit...jakobych žárlila.
Zbytek rozhovoru šel mimo mě,když byli nějaký otázky ohledně mě a Joa odpovídal naštěstí Joe.Proč mě to najednou tak táhlo k Nickovi?A proč jsem měla tak strašnou potřebu ho políbit...? Zatřepala jsem hlavou a najednou mně někdo oslovil:
"Alyson, můžete se nějak vyjádřit k Vašemu vztahu s Joem?", zeptala se moderátorka.
"J-já...S Joem se opravdu milujeme. Jsem ráda, že jsem potkala zrovna jeho.", řekla jsem po tom, co jsem se krátce vzpamatovávala ze svého tranzu.
,,Konečně"Oddychla jsem si když skončil rozhovor.Joe se nabýdl že mě odveze domu což tak dobrý nápad zase nebyl...v autě s náma jel i Nick jelikož Kevin už bydlí odděleně a Nick sem přijel s Kevem.
,,Musíme si zopakovat dnešní odpoledne,páni 3x za sebou,divím se že jsi vydžela"Šeptl ke mě Joe ale byla jsem si jistá že to slyšel i Nick.Už jen podle jeho pohrdavého výrazu určený mě.Bodlo mě u srdce.
"Joe...vysaď mně prosím. Je mi špatně. Dojdu to pěšky.", řekl najednou Nick.
"Myslíš to vážně? Je to odtud daleko.", řekl mu Joe. "Ne...opravdu, dyžtak si stopnu taxi.", pokrčil rameny. "Dobře.", řekl Joe a zastavil mu. Nick vystoupil z auta a dál šel pěšky. Koukala jsem na něj ve zpětním zrcátku, dokud jsme nezajeli za roh. Joe zastavil u mího domu, oběhl auto a znovu mi otevřel dveře. Doprovodil mně až ke dveřím a tam mně políbil na rozloučenou. "Zavolám Ti.", řekl. Naposledy mi lípnul malou hubičku a zaběhl do auta. Pak odjel a já se jen koukala, jak mizí za rohem. Vytáhla jsem z kapsy u bundy klíče, ale najednou zpoza rohu někdo vyskočil.
,,Joe"Nemohla jsem mu ani odpovědět,zase mě pohltila ta vlna extáze a já na několik sekund přestala vnímat okolí,vše se zastavilo.
"Copak?", vydechl, když jsme se oba dva znovu vrátili do normálního stavu.
,,Miluju tě"Řekla jsem mu s vážnou tváří,nikdy jsem si nebyla ničím více jistá než tímhle.
"I já tebe.", řekl a přitisknul své rty na ty mé.
,,Měl by jsi jít"Řekla jsem mu smutně když se ode mě odtrhl.
,,Vždyť ty jdeš přeci se mnou" Usmál se na mě úsměvem pod kterým jsem tála.
"Mě se tam nechce.", zamračila jsem se.
"Půjdeš tam, i kdybych Tě měl dotáhnout.", řekl Joe.
,,Ale-"Chtěla jsem protestovat ale Joe mě předběhl.
"Vís,chtěl bych tě představit jako svoji oficialní přítelkyni."
"Tak dobře.", usmála jsem se na něj.
,,Měla bych se jít převlíknou"Zasmála jsem se.Aniž by Joe stačil něco namítnout už jsem byla v pokoji a hrabala ve skříni.Rozhodla jsem se pro šedý roury,alegantnější tílko a přes to bolerko.Doplnila jsem to balerýnkama a mohlo se jít.Joe už na mě čekal u dveřím.Nejdřív si mou siluetu projel od hlavy až k patě.
,,Víš že ti to sluší když máš rozpuštěný vlasy?"Zeptal se mě a jako pravý gentelman mi otevřel dveře od auta.Sám auto oběhl a zasedl na místo řidiče.Celou cesto jsem si ho musela prohlíže.Všiml si toho a lehce se usmál.Když jsme konečně dorazili na místo ovládla mě menší tréma.Joe to na mě zřejmě poznal a na uklidněnou mi dal malou pusinku na nos.,,Neboj budeš sqělá"Stihl mi říct než jsme vystoupili z auta a obklopilo nás plno paparazzi. Všem poklesla brada. Zřejmě nikdy neviděli Joa Jonase, že by si někam přivedl nějakou dívku. Paparazzie fotily jako o život. Prošli jsme po červeném koberci, dlouhém asi 10 metrů do obrovské haly. Tam se nás ujal takový mohutný černoch (asi bodyguard) a odvedl nás do větší místnosti s pódiem, kde byly dvě červené pohovky a před pódiem se rozprostíralo snad 1000 stejnobarevných sedaček pro diváky. Joe si sedl na jednu z pohovek a poklepal na místo vedle něj. Poslušně jsem si k němu sedla a on mě chytil za ruku.
"Bráchové tu ještě nejsou, dorazí každou chvíli...to jsme klidně mohli ještě zůstat u Vás.", zamračil se.
"Šššt. Už jsme tady, s tím nic nenaděláš.", usmála jsem se a vtiskla mu malý polibek.
Z toho ale měli všichni vánoce a fotili ostošest
,,Jsem zvědavej co na tebe řeknou bráchové"Zasmál se Joe.
,,To já taky"Dodala jsem potichu.Přeci jen,Nick už mě znám. V tu ránu se otevřely dveře a dovnitř vstoupili rozchechtaní Kevin a Nick. Kevin si s sebou vedl svou Daniell. Ale jakmile zahlídli mně, jak si opírám hlavu a Joeovo rameno, ztichli a zůstali koukat s pusou dokořán.
,,Ehm,kluci,tohle je Alyson"Chytil se slova Joe.Nick si mě přeměřil zvláštním pohledem ale nijak nekomentoval.Dan se ke mě hned vrhla a začala se představovat.Naštěstí ještě nezačalo vysílání,jinak by nás asi měli za blázny.
"Takže, ty chodíš s Joem?", zeptala se Dan.
"Dá se to tak říct.", usmála jsem se.
"No to je skvělý. Myslím, že z nás budou super kámošky!", oplatila mi úsměv.
"Děkuju.", řekla jsem.
,,Musím ti ale říct že tu jsem jen chvíli a Joe září na celej sál,děláš s nim divy"Zasmála se Dan.Kluci na nás celkem nechápavě koukali a tak jsme se radši obě usadili vedle toho svého Jonase. Nick se na mně stále divně koukal. Užíralo mně to. Nesnesla jsem pomyšlení na to, že bych mu něco udělala, že by byl na mně kvůli něčemu naštvaný. Můj úsměv pohasínal spolu s tím jeho.
Měla jsem výhodu v tom že jsem seděla mezi Joem a Nickem.Zrovna když se rozebíralo jestli Kev a Dan chtějí ditě šeptla jsem Nickovi do ucha
,,udělala jsem ti něco?"
"Nech to plavat.",odpověděl a radši se podíval na moderátorku, která byla mimochodem moc hezká. Pocítila jsem zvláštní pocit...jakobych žárlila.
Zbytek rozhovoru šel mimo mě,když byli nějaký otázky ohledně mě a Joa odpovídal naštěstí Joe.Proč mě to najednou tak táhlo k Nickovi?A proč jsem měla tak strašnou potřebu ho políbit...? Zatřepala jsem hlavou a najednou mně někdo oslovil:
"Alyson, můžete se nějak vyjádřit k Vašemu vztahu s Joem?", zeptala se moderátorka.
"J-já...S Joem se opravdu milujeme. Jsem ráda, že jsem potkala zrovna jeho.", řekla jsem po tom, co jsem se krátce vzpamatovávala ze svého tranzu.
,,Konečně"Oddychla jsem si když skončil rozhovor.Joe se nabýdl že mě odveze domu což tak dobrý nápad zase nebyl...v autě s náma jel i Nick jelikož Kevin už bydlí odděleně a Nick sem přijel s Kevem.
,,Musíme si zopakovat dnešní odpoledne,páni 3x za sebou,divím se že jsi vydžela"Šeptl ke mě Joe ale byla jsem si jistá že to slyšel i Nick.Už jen podle jeho pohrdavého výrazu určený mě.Bodlo mě u srdce.
"Joe...vysaď mně prosím. Je mi špatně. Dojdu to pěšky.", řekl najednou Nick.
"Myslíš to vážně? Je to odtud daleko.", řekl mu Joe. "Ne...opravdu, dyžtak si stopnu taxi.", pokrčil rameny. "Dobře.", řekl Joe a zastavil mu. Nick vystoupil z auta a dál šel pěšky. Koukala jsem na něj ve zpětním zrcátku, dokud jsme nezajeli za roh. Joe zastavil u mího domu, oběhl auto a znovu mi otevřel dveře. Doprovodil mně až ke dveřím a tam mně políbil na rozloučenou. "Zavolám Ti.", řekl. Naposledy mi lípnul malou hubičku a zaběhl do auta. Pak odjel a já se jen koukala, jak mizí za rohem. Vytáhla jsem z kapsy u bundy klíče, ale najednou zpoza rohu někdo vyskočil.
Štěstí v neštěstí 0.8
2. června 2010 v 17:54 | Makuška * & Doms__________Joe______________________
Zavřel jsem se v pokoji. Nemohl jsem poslouchat ty jejich kecy. Nemohl jsem se dočkat až ji znovu uvidím. Až se budu moct znovu dotýkat jejích rtů.
Jen na ní myslim a šílím.
Šílím z toho, že ji v tenhle okamžik nemohu mít u sebe. Že ji nemohu objímat. Nemohu se jí dotýkat...Věděl jsem že tohle není jen poblouznění.Možná je to pravá láska.
Nemohl jsem však nad tímto přemýšlet...nemohl jsem se příliš vázat...
Jen na ní myslim a šílím.
Šílím z toho, že ji v tenhle okamžik nemohu mít u sebe. Že ji nemohu objímat. Nemohu se jí dotýkat...Věděl jsem že tohle není jen poblouznění.Možná je to pravá láska.
Nemohl jsem však nad tímto přemýšlet...nemohl jsem se příliš vázat...
Napadlo mě že bych jí mohl napsat sms. Vypadalo to asi takhle:
"Nemůžu se dočkat až Tě zase uvidím..." Na odpověď jsem nemusel čekat dlouho,ovšem nebyla zrovna taková jakou jsem si představoval když někdo napíše
,,Já taky Joe,ale musíme si promluvit" bude to něco vážného.
"Děje se něco?", odepsal jsem zpět. Odpověď mě celkem uklidnila nad jejím
,,Ne jen s tebou potřebuju mluvit :-* "Bylo něco kouzelného.
"Dobře. Kdy se chceš sejít? Zítra?", odeslal jsem další SMS.
--ALYSON--
Zřejmě na něm vyplácám všechen kredit,máma mi blokla paušál prý jsem moc provolala.ALe věřim že on mi za to stojí ale jistě,nějaký pochybnosti tu jsou.
"Přišla ti eseméés.", znovu zapípal můj mobil.
"Jak to vlastně mezi námi je?"Nemusel chodit okolo horké kaše,jistě,na jednoduchou otázku jednoduchá odpověď,jenže co když nevím jak to mezi námi bude?
"O tom s tebou chci mluvit.", odepsala jsem mu.
Ani ne za 5 vteřin mi došla odpověď
,,Doufám že na tom nejsem špatně,ale jsou ospalej proberem to zítra,dobrou :-* ".
Abych řekla pravdu, byla jsem ráda, že konverzaci zakončil.
Abych řekla pravdu, byla jsem ráda, že konverzaci zakončil.
--RÁNO--V noci jsem se moc nevyspala,buď jsem přemýšlela jestli dát Joovi šanci,nebo,věřte mi nebo ne,přemýšlela jsem nad NICKEM! Jak ten se mi dostal do hlavy nechápu. Viděla jsem ho dvakrát v životě a v podstatě jsme si neřekli nic jinýho, než 'ahoj'. Ale cítila jsem že mě to k němu táhne více než k Joovi,s tím už nic neudělám.Možná bych mohla být s Nickem aspoň kámoška,i když pochybuju že by měl zájem se se mnou bavit...Po tom, co jsem mu zničila košili mě zrovna nebude mít v lásce...A už se mi znovu ozval mobil s novou SMSkou od Joa. "Jsem dole.", bylo tam...chvíli mi trvalo, než jsem pochopila význam těchto slov. Zděšená jsem otevřela okno, abych se utvrdila ve své úvaze.
"Joe! Co tu děláš?", zakřičela jsem na něj z otevřenéého okna.
"Vždyť jsem ti psal že přijdu"zakřenil se."A mimochodem sexy pižámko"Ohodnotil moje v podstatě nic co jsem měla na sobě,když jsem se takhle skláněla z okna s výstřihem až někne u kolen musel to být opravdu krásný pohled.Ihned jsem vymrštila ruce abych zakryla co se dá.
"Stejně sem to viděl.", zakřenil se znovu.
"Nemohl jsi dát aspoň nějaké varování? Třeba: 'vyrážím'?", odvedla jsem řeč jinam.
"Abych si nechal ujít takovejhle pohled? To sotva"smál se dál."A když už jsem to viděl, něchceš dát ty ruce dolu? Nebo mě třeba pozvat nahoru?"
"Jasně.", řekla jsem lhostejně. Zabouchla jsem okno a poté na sebe hodila teplky a triko, vědoma si toho, že Joeovi zkazím pohled do mého výstřihu. Tušila jsem že Joe trefí do mého pokoje sám,přeci jen už tu jednou byl. Už jsem jenom nervózně poslouchla, jak vydupává schody vedoucí do horního patra. Pak se rozletěly dveře a Joe hned spěchal aby mě obejmul a následně mi věnoval dlouhý polibek.
"Joe"vydechla jsem,ale až pozdě jsem si uvědomila že nahlas. Joe se jen usmál a svými rty přejel po mém krku.
"Promiň.", zašeptá a odtáhne se ode mě.
"Pokračuj", zamumlám, nevím kde se to ve mě vzalo, ale toužila jsem po něm. Jen se usmál a pomalu mě položil na mou manželskou postel. Nekontrolovaně jsem dýchala.Toužila jsem po něm jako ještě po nikom,ale jsem neskušená, snad mu to nebude vadit. Začal mi sundavat triko, ale najednou něco studeného zavadilo o mou kůži, až jsem se otřásla. Znovu své ruce přesunul k cípům mého trička, na čež ho konečně stáhl...všechny kusy oblečení mi najednou připadali nepotřebné.pozbírala jsem ještě zbytek rozumu co ve mě zbyl a rychle z něho stáhla tričko,po něm jsem se přesunula k pásku,ale ještě než jsem mu kalhoty sundala,třela jsem rukama jeho bouli v kalhotech která se vyditelně zvětšila.Slastně zavzdychal a úplně se oddal mým činům. Svýma nenechavýma prstíkama se přesunul až na okraj mích kalhotek,ani jsem si nevšimla kdy mi sundal kalhoty. Přesunul své ruce "krapet" níž a aniž bych si stačila uvědomit, co se chystá udělat, už mi ukazováčkem dráždil klitoris. Měla jsem štěstí že nemám nikoho doma.Naše naříkání muselo bejt slyšet až ve vedlejším baráku.
Štěstí v neštěstí 0.7
2. června 2010 v 17:53 | Makuška * & Doms_Já jsem si vybral pouze zelené konversky, za to Aly byla obsypaná několika přeplněnými taškami.
"Nechceš hodit domů?", zeptal jsem se jí ze slušnosti ale doufal jse, že řekne ano.
"Promiň, ale přijela jsem sem svým.", řekla a nasadila omluvný pohled.
"V pohodě"usmál jsem se na ní ale mrzelo mě to.
"Tak...snad někdy příště.", usmála se a chystala se nastoupit do svého auta. V tu chvíli mě něco napadlo. "Počkej...", podal jsem jí malou kartičku. "S tímhle tě pustí do zákulisí.", usmál jsem se.
_______Alyson________________________
Páni,on mi opravdu dal lístek do V.I.P sekce?
Čuměla jsem na něj ještě hodnou dobu než jsem se vzpamatovala. "No tak...děkuju. Vážně!", usmála jsem se.
Chtěla jsem jít k autu ale něco jsem si uvědomila.
Otočila jsem se a lípla mu rychlou pusu na tvář. Poté jsem už nasoupila do auta a nastartovala motor.
Ujela jsem sotva 2 metry a auto krachlo.
Vduchu jsem si nadávala, že jsem auto nevzala do servisu i když jsem slyšela co vydává za zvuky a vystoupila jsem. Kopla jsem si do pneumatiky a zahanbeně se podívala na Joa.
Čuměla jsem na něj ještě hodnou dobu než jsem se vzpamatovala. "No tak...děkuju. Vážně!", usmála jsem se.
Chtěla jsem jít k autu ale něco jsem si uvědomila.
Otočila jsem se a lípla mu rychlou pusu na tvář. Poté jsem už nasoupila do auta a nastartovala motor.
Ujela jsem sotva 2 metry a auto krachlo.
Vduchu jsem si nadávala, že jsem auto nevzala do servisu i když jsem slyšela co vydává za zvuky a vystoupila jsem. Kopla jsem si do pneumatiky a zahanbeně se podívala na Joa.
"Ehm Joe"podívala jsem se na něj s prosíkem.Naštěstí Joe pochopil a jako praví gentelman mi otevřel dveře od jeho auta.
Usmála jsem se a šla si posbírat svoje tašky z kufru.
Ani jsem si tu jednu nestihla vzít do ruky a Joe už měl zbytek v autě.Jen jsem na něj překvapeně zamrkala a nasedla.
Usmála jsem se a šla si posbírat svoje tašky z kufru.
Ani jsem si tu jednu nestihla vzít do ruky a Joe už měl zbytek v autě.Jen jsem na něj překvapeně zamrkala a nasedla.
________Joe__________________________
Ani jsem tomu nemohl uvěřit..jasně, možná je škodolibé radovat se z toho, že se někomu rozbilo auto, ale v tuhle chvíli to znamenalo, že Aly mohu svézt domů.
Cesta k ní byla celkem tichá.
Zastavil jsem a oběhl auto abych mohl Alys otevřít dveře.
Cesta k ní byla celkem tichá.
Zastavil jsem a oběhl auto abych mohl Alys otevřít dveře.
"Díky"usmála se na mě a já myslel že se rozteču.
"Víš Joe...", začala nesměle a já zbytečně doufal..."dneska se chováš trochu divně.", řekla pak.
"Promiň špatně jsem se vyspal"snažil jsem se zakecávat.
"No...tohle nevypadalo jako z nevyspání...jestli máš nějaký problém...klidně se mi svěř, já to nikomu neřeknu.", řekla a její oči byly tak upřímné.
"Možná někdy"dávalo mi velkou práci ji nepolíbit.
"Jak myslíš.", usmála se. "A děkuju za odvoz.", ještě dodala a otočila se ke dveřím.
Byla už skoro u dveří.
Byla už skoro u dveří.
"Alyson"nedalo mi to a zavolal jsem na ní z plných plic.
"Ano"otočila se překvapeně ale to už jsem byl u ní a nakláněl se k ní.
"Co to dělás?"zeptala se překvapeně ještě než jsem ji políbil.
Nenechal jsem se odradit a své rty jsem přitiskl na ty její. Do polibku lehce zavzdychala.
To byl signál pro mě. VPlul jsem svým jazykem do jejích úst a polibek tak prohloubil.
Nenechal jsem se odradit a své rty jsem přitiskl na ty její. Do polibku lehce zavzdychala.
To byl signál pro mě. VPlul jsem svým jazykem do jejích úst a polibek tak prohloubil.
"Myslím že už bych měla jít"opřela její čelo o moje.
"Neodcházej.", zašeptal jsem a přitáhl si jí za boky k sobě.
"Uvidíme se na koncertě"řekla a prohrábla mi vlasy.
Bezmocně jsem stál a díval se jak mi poslala vzdušnou pusu předtím, než zaběhla do domu.
Chodíme spolu?Nebo jak to vlastně je?Pořád mi běhalo hlavou.
Každopádně v tuhle chvíli jsem byl šťastný a jen tak něco mě nedokázalo namíchnout.
Nasedl jsem do auta a rozjel se. Ani vlastně nevím jak jsem se dostal domu,měl jsem jí plnou hlavu. Vešel jsem do domu a cestou narazil na Kevina.
Bezmocně jsem stál a díval se jak mi poslala vzdušnou pusu předtím, než zaběhla do domu.
Chodíme spolu?Nebo jak to vlastně je?Pořád mi běhalo hlavou.
Každopádně v tuhle chvíli jsem byl šťastný a jen tak něco mě nedokázalo namíchnout.
Nasedl jsem do auta a rozjel se. Ani vlastně nevím jak jsem se dostal domu,měl jsem jí plnou hlavu. Vešel jsem do domu a cestou narazil na Kevina.
"Ale...co tak rozesmátej?", zeptal seudiveně.
"Ale,to je jedno"řekl jsem mu ještě napůl omámeně. Šel jsem dál a už jsem jenom slyšel jak se o mě kluci za zády baví:
"Co mu je?", slyšel jsem Nicka.
"Ale....určitě si zase někoho nabalil.", odpověděl nezaujatě Kevin.
Štěstí v neštěstí 0.6
30. května 2010 v 9:27 | Makuška * & Doms_,,Alyson,můžeš mi říct co to bylo za ránu?"řvala na mě máma přes celej barák,zřejmně jsme jí vzbudili.
"No mami...jak jsem měla puštěnou tu televizi, tak jsem jí chtěla vypnout a hledala sem ten ovladač a zakopla sem o nohu postele...to byla asi ta rána.", narychlo jsem si vymýšlela.,,Dobře"odkývala mi to,to je celá máma,kdybych jí řekla že koně rodí ježky,uvěří mi.
"Jo a mami...jak jdu na ten koncert JB...musim si koupit něco na sebe", což byla pravda.
"Chceš hodit do města?"zaptala se mě,jako by zapoměla že mám vlastní auto.
"Ne, to je dobrý...dojdu to pěšky.", řekla jsem, protože jsem nechtěla načít další debatu o tom, jestli mám nebo nemám auto.
Vzala jsem si jen to nejnutnější,což byla hlavně karta a kliče od auta.
Když mamka odjela do práce, vydala jsem se ven z domu. Když jsem otevírala dveře od auta, najednou někdo stál za mnou...přesně jsem věděla co dělat, po včerejším zážitku jsem se koukla na slečnu Drsňák...a loktem jsem ho bouchla do roskroku.
"Auu"Zakřičel někdo,a já podle hlasu poznala, že nebyl moc dobrý nápad útočit.
S hrůzou jsem se otočila a koukala na Nicka poskakujícího dokola s rukama na rozkroku.
,,My máme na sebe ale štěstí" Dostal se sebe Nick v bolestech.
"No mami...jak jsem měla puštěnou tu televizi, tak jsem jí chtěla vypnout a hledala sem ten ovladač a zakopla sem o nohu postele...to byla asi ta rána.", narychlo jsem si vymýšlela.,,Dobře"odkývala mi to,to je celá máma,kdybych jí řekla že koně rodí ježky,uvěří mi.
"Jo a mami...jak jdu na ten koncert JB...musim si koupit něco na sebe", což byla pravda.
"Chceš hodit do města?"zaptala se mě,jako by zapoměla že mám vlastní auto.
"Ne, to je dobrý...dojdu to pěšky.", řekla jsem, protože jsem nechtěla načít další debatu o tom, jestli mám nebo nemám auto.
Vzala jsem si jen to nejnutnější,což byla hlavně karta a kliče od auta.
Když mamka odjela do práce, vydala jsem se ven z domu. Když jsem otevírala dveře od auta, najednou někdo stál za mnou...přesně jsem věděla co dělat, po včerejším zážitku jsem se koukla na slečnu Drsňák...a loktem jsem ho bouchla do roskroku.
"Auu"Zakřičel někdo,a já podle hlasu poznala, že nebyl moc dobrý nápad útočit.
S hrůzou jsem se otočila a koukala na Nicka poskakujícího dokola s rukama na rozkroku.
,,My máme na sebe ale štěstí" Dostal se sebe Nick v bolestech.
"Promiň...opravdu se Ti omlouvám, já myslela, že si ten úchyl.", strachovala jsem se.
Nick strnul a po chvíli se začal smát.
Nick strnul a po chvíli se začal smát.
"Na tom, že se bojim úchyla neni nic vtipnýho.", zamračila jsem se.
"Ne to ne,jen ten tvůj vyděšenej výraz"řekl už docela v klidu.
"Řeknu Ti to takhle, když Ti to připadá tak vtipný. Kdyby nebylo Joa, tak už tady nejsem.", řekla jsem vážně.
"Joa? Jako myslíš mýho bráchu?", zeptal se mě udiveně...
"EHm...néé...Joa...", rozhlídla jsem se kolem, "Hamburgera.", řekla jsem při pohledu na hamburger ležící u koše.
"C-cože?"Nick má zřejmě delší vedení.
"Nééasy...byl to tvůj bratr!", rozesmála jsem se.
V chápání mu to ale moc nepomohlo,tvářil se ještě překvapeněji.
V chápání mu to ale moc nepomohlo,tvářil se ještě překvapeněji.
"Někdy svého bratra nepochopím...chová se jako debil a přitom zachraňuje životy.", zakroutil hlavou Nick.
"Pokud vím, tak zachránil jenom mě, ale neřeš.", zasmála jsem se.
,,Hele promiň pokecali jsme si ale já už musím."řekl Nick a už byl kilometr daleko.
"Proč vždycky uteče?", zeptala jsem se sama sebe v duchu.
Ale Teď k tomu co jsem chtěla,rychle jsem nasedla do auta a jela směr nákupák.
Jakmile jsem tam byla, už pro mě ani nebylo překvapení, že jsem přes výlohu viděla Joa...přeci jenom jsem mu včera překazila nakupování.
Ale Teď k tomu co jsem chtěla,rychle jsem nasedla do auta a jela směr nákupák.
Jakmile jsem tam byla, už pro mě ani nebylo překvapení, že jsem přes výlohu viděla Joa...přeci jenom jsem mu včera překazila nakupování.
,,Mám já na vás Jonase ale nějaký štestí dneska"Zasmála jsem se za Joovými zády.
------Joe-----
Uslyšel jsem za sebou ten hlas...její...no čí asi? Alys. Otočil jsem se a doufal, že se mi to nějak nezdálo.
"A-ahoj"snažil jsem se působit v pohodě,ale nějak mi to nevyšlo.
"Stalo se něco?", zeptala se nechápavě.
,,Ne,jasně že ne"dokázal jsem zachovat chladnou hlavu. "Tak jak se máš?Koukám že si přežila.",usmál jsem se na ní.
"No, bez něčí pomoci, bych byla asi mrtvá.", oplatila mi úsměv.
,,Ale stejně se divím že si přežila těch několik hodin,včera jsem vyděl tvou šikovnoust.Zasmál jsem se.,,Nechceš třeba osobního ochránce".
,,To jako tebe?"zasmála se.
,,Jistě že mě,apoň by jsi přežila.A já bych mohl být s tebou".Tu poslední větu jsem dodal potichu.
"Cože?", zeptala se nechápavě.
,,Ale to nic,jen jsem přemýšlel nahlas"snažil jsem se zakecávat.
"Né, řekni...neboj, já Tě neukousnu.", zasmála se.
,,Že by jsi na sebe měla dávat větší pozor,takový krásky by bylo škoda"flirtoval jsem s ní.
"No dík.", nadzvedla obočí. "Vezmu tvou radu v úvahu.", usmála se a šla si vybírat oblečení.
Udělal jsem po jejím a začal jsem si vybírat kravatu...najednou jsem uslyšel tupou ránu. Otočila jsem se a Aly ležela na zemi a na ní stojan s oblečením.
Udělal jsem po jejím a začal jsem si vybírat kravatu...najednou jsem uslyšel tupou ránu. Otočila jsem se a Aly ležela na zemi a na ní stojan s oblečením.
,,S tou osobní ochranou to ještě platí?"Vykoukla s úsměvem z pod oblečení.
"Pro tebe vždycky.", usmál jsem se a stojan postavil zpátky na své místo.
,,Díky"usmála se tím úsměvem jaký dokáže jen ona.Pokud někdy někdo řekl,že se klukům nepodlamují kolena z holek,lhal.Já měl problémy udržet se na nohách.
Ta baba už věděla, že proti nám nic nezmůže tak se jenom zamračila a radši odcupitala do suterénu.S Aly jsme se jen zasmáli.
Ta baba už věděla, že proti nám nic nezmůže tak se jenom zamračila a radši odcupitala do suterénu.S Aly jsme se jen zasmáli.
,,Co tu vlastně scháníš?"zeptal jsem se.
"Noo...mamka mi k narozeninám koupila lístek na Vás koncert...tak jsem si řekla, že nemůžu vypadat jako strašák.", zasmála se.
"Prosímtě, ty a strašák?", zakroutil jsem hlavou. "To není možné.", zasmál jsem se.
"Teda...od tebe se holka dočká komplimentů.", usmála se na mě.
Štěstí v neštěstí 0.5
30. května 2010 v 9:24 | Makuška * & Doms_Jakmile jsme byli na zahradě, pustili jsme se do stromu. Já jsem lezla jako první, ale blbě se mi zachytla noha a já padala dolů. Joe mě zachránil, už zase.
"Teda jestli se Ti tohlecto stává každej den, tak chci vědět, jaktože ještě žiješ.", zasmál se Joe.
"To by mě taky zajímalo.", zasmála jsem se abych zakryla, že je mi příjemné když se mě Joe dotýká.
"Tak lez, nebo spadnem oba.", zasmál se Joe a já uskutečnila svůj druhý pokus o lezení na strom. Tentokrát se mi to povedlo. Všimla jsem si, že mamka ještě svítí, dneska mám víc neštěstí než jsem si myslela.
"Potichu, mamka je ještě vzhůru.", řekla jsem směrem k Joeovi už z mého pokoje. Joe byl nahoře raz dva. Tiše jsem zamkla dveře od pokoje, abychom měli větší rezervu před mamkou.
"Tak tu počkej, dojdu jen pro lékárničku.", řekla jsem mu a on jen kývl hlavou.
"Jasně.", řekl a dál si prohlížel fotky na mém stole. Vešla jsem do koupelny do které vedly dveře hned z mého pokoje.
"Auu.", kníkla jsem jelikož mi lékárnička spadla na nohu. Joe se v pokoji smál jak protrženej ale já byla ráda, že má mamka pokoj dost daleko na to, aby tohle slyšela.
"Tobě připadá vtipný, že sem si málem zlomila palec?", řekla jsem vážně. Joe se začal smát ještě víc, to už jsem nevydržela a vybchla taky. Přestala jsem až když jsem uslyšela kroky na chodbě.
"Aly, co to tam děláš?", zeptala se mě mamka přes dveře.
"Ale nic, jenom jse si pustila televizi.", řekla jsem i přesto, že jsem v pokoji žádnou televizi neměla.
"Aha, tak už ale běž spát.", řekla mamka...njn, skvleróza.
Joe se rozhlídl po pokoji a když uviděl, že v pokoji žádnou TV nemám, začal se smát ještě víc (pokud je to tedy možné). Jistě, co jsem měla čekat, přeci jen je to Joe. Zacpala jsem mu pusu a když jsem neslyšela žádné kroky, podívala jsem se na něj omluvným pohledem. Hodil na mě pohle alá "to je v pohodě" a já se usmála.
"Tak si sedni na postel, já Ti to ošetřím.", pokynula jsem mu. Joe udělal přesně jak jsem mu řekla.Vzala jsem nejpre tamon namočený v dezinfekci a začala mu ošetřovat zraněné čelo.
"SSS.", usyknul zřejmě bolestí.
"Ále, naší celebritku to bolí?", dělala jsem si z něj srandu. Hodil na mě zraněný pohled.
"Myslíš, že když jsm celebrita, že nemám city?", zeptal se naštvaně a hlavně....smutně?
"Ale prosimtě...takhle jsem to nemyslela.", zasmála jsem se.
"Dobře.", jen kývnul a já pokračovala v čištění rány. poté jsem mu čelo zalepila náplastí.
"Tak a je to.", pronesla jsem.
"Děkuju.", řekl tiše.
"Co se děje?", nedalo mi to a musela jsem se zeptat.
"Je mi s tebou moc dobře Aly.", řekl prostě.
"E-eh, díky.", zakoktala jsem se.
"No nic...já bych asi už měl jít.", řekl a zvedl se.
"OK.", řeknu pouze a jdu ho doprovodit ke stromu.
"Tak ahoj Aly.", mávnul mi ještě ze zpodu než přeskočil zídku.
"Tak ahoj.", šeptnu si pro sebe, protože je Joe už dost daleko.
Štěstí v neštěstí 0.4
29. května 2010 v 9:56 | Makuška * & Doms_Pak přiběhla prodavačka...řvala na nás něco v tomhle smyslu: "Tohle zaplatíte!" ale v tuhle chvíli mi to bylo jedno. Zíral jsem na tu dívku jak na zjevení...jak mlže existovat něco tak krásného? V tu chvíli, co jsem na ní zíral se na mě taky podívala, ale prodavačka vypěnila ještě víc a my jsme si vyměnili pohledy a nakonec jsme se skáceli v neuvěřitelné vlně smíchu.
Prodavačka se na nás koukala jak na debily...nasadil jsem svůj neodolatelný úsměv a díval se, jak se pod ním baba rozplynula.
"Samozřejmě to všechno zaplatím, nemějte obavy.", řekl jsem svým nejsvůdnějším hlasem.
"Ale to vůbec nemusíte...já to zase pověsím na ten stojan a majitelka se to vůbec nedozví.", řekla a hned se pustila do sbírání oblečení.
Využil jsem té chvilky. "Já jsem Joe.", představil jsem se tý krásce.
"Ehm...já jsem...PANEBOŽE...podepíšeš se mi?", vykřikla najednou. Trochu jsem se uchechtnul. Všimla si toho a skameněla.
"Jasně, kam to bude?", zeptal jsem se. Znělo to trochu úchylně...doufám, že nebude chtít na nějaký intimní místa, i když by mi to tolik nevadilo.
"Ehm...no...já.", zakoktala se, ale pak vytáhla papírek a podala mi ho.
Usmál jsem se a vytáhl fixovku abych se jí mohl podepsat. Když to bylo hotový, zeptal jsem se, jak se jmenuje. Odpověděla, že Alys. Napsal jsem jí tam: S láskou pro Alys, Joe Jonas. Chvíli na to koukala, ale pak jen kuňkla ahoj a chtěla odejít. Naštěstí se mi povedlo ji zastavit.
"P-počkej...dáš mi číslo?", zakoktal jsem se.
Asi musela bejt celá vedle z toho, že po ní chce číslo Joe Jonas, ael vytrhla mi fixovku z ruky a na další papírek, který vytáhla z kapsy, naškrábala úhledným písmem její mobilní číslo.
"A kdy se zase uvidíme?", zeptal jsem se.
"Brzo...a navíc, máš moje číslo.", řekla a byla pryč.
Musel jsem se usmát a také jsem se vydal na cestu. Nakupovat budu zejtra...no co...hlavně abychom se zase co nejdřív potkali.
---Alyson---
Šla jsem parkem a pořád na to myslela...Joe po mě chtěl číslo! Došlo mi, že domů sama nedojdu, tak jsem si zavolala taxi.
Dojeli jsme na t en rh, kde jsem mu řekla ať mě vyhodí. Zaplatila jsem a vydala se k domu. Nikdy jsem si nevšimla, jak je ta ulice temná. Všude jakoby na mě čumělo milion očí a čekalo na každý můj neopatrný pohyb. Nikdy jsem nebyla člověk, co by se jen tak něčeho bál, ale tohle...měla jsem zvláštní pocit.
Uslyšela jsem kroky a zrychlyla tempo. Bála jsem se otočit, ale zvědavost mi nedala. A to byla moje největší chyba. Pro následovatel byl v mžiku u mě a chytil mě za loket abych se mu nemohla vysmeknout. Chtěla jsem začít křočet, ale hlas se mi zasekl.
"No vidíš, jestli budeš celou dobu takhle hezky zticha, nebude to tolik bolet."m zachechtal se ten muž. Ten chlap byl snad o 4 hlavy větší než já a příšerně páchnul. Musela jsem se nějak zachránit. Kopla jsem ho do dost choulostivejch míst a doufala, že stihnu utýct, ale opak byl pravdou, naštval se ještě víc. Znovu mě chytil a když ze mě chtěl strhat triko...oběvila se tam další postava, která se napřáhla pěstí a uhodila ho do obličeje.
Byla jsem zmatená a nevěděla co dělat, jeden hlásek mi radil abych utekla a už se neohlížela, ale druhý mi říkal, že tam mám zůstat. Zvolila jsem kompromis a schovala se za nedalekou poelnici.
Bylo to celkem napínavý, každou cjvíli vyhrával někdo jiný ale nakonec přeci jenom vyhrál můj zachránce ale...je to vlastně můj zachránce? Co když je tu ze stejného důvodu jako ten předtím? Začal se ke mě přibližovat a já pomalu poznávala jeho obrysy. Ulevilo se mi.
Byl to Joe...nikdy bych do něj neřekla, že má takovou sílu aby přepral dospělého chlapa.
Ale kde se tu vzal? Né a ní se zbavit té otázky.
Všimla jsem si, že mu stéká slabý pramínek krve od pusy po bradě.
"Pojď, k nám, ošetřím Ti to.", řekla jsem bez poděkování, pozdravu...bylo to prvníí, co mě napadlo. Jen kývl hlavou a šel za mnou.
"A děkuju.", řekla jsem mu po minutě ticha. Šli jsme tiše vedle sebe. Nikdo nevydal ani hlásku.
DOšli jsme před naší zahradu. "Umíš lézt po stromech, že jo?", zeptala jsem se. Čekala jsem jakoukoli reakci, ale ne výbuch smíchu.
"Díváš se na držitele bobříka odvahy...musel jsem překonat daleko horší překážky...strom zvládnu levou zadní.", zasmál se.
"Jistě...Mr. Danger, co?", zasmála jsem se i já.
Po chvilce nepřetržitého smíchu jsem přelezla zádku a Joe za mnou.
Štěstí v neštěstí 0.3
29. května 2010 v 9:55 | Makuška * & Doms_I ten autogram na kousku papíru bylo lepší než nic! VIm, že třeba vytetovaný na zadku by bylo lepší, ale jak jsem řekla...nebo možná neřekla...hodlám sbalit Nicka Jonase...tím pádem pořebuju udělat nejdřív co největší dojem!
Chtělo by to změnu...máma se dnes vrací, takže půjdu žebrat o peníze!
--VEČER--
"Mami, potřebovala bych pár drobných na kadeřníka.", začla jsem opatrně.
"Kolik by to asi mělo být?", zeptala se mě.
"Počítám takových...2000 dollarů?", zeptala jsem se a čekala sprda. Mamka vytáhla peněženku a začala přepočítávat. Pak si jen povzdychla a vytáhla platinovku.
"Menší nemám...klidně si jí nech, ale hlavně moc neutrácej!", no tak ohle je lepší než jsem očekávala! Jen jsem zalezla do pokoje, začala jsem křičet...musela jsem ze sebe nějak dostat tu radost.
Jelikož se pomalu blížilo k půlnoci, usoudila jsem, že je docela pozdě na to, jít nakupovat, ale zítra zase bude možná moc pozdě, na to, něco sehnat.
Jediná možnost byl ten nejdražší krám ve městě...jsou tam nonstop, ale je to tam na náš vkus až moc předražený...mají tam i vyzážisty, kteří Ti řeknou, co přesně Ti sedí.
Jmenuje se to tam STAR SHOP. I jméno napovídá, že tam chodí většina celebrit.
Problém ale byl, že mě mamka v tuhle dobu nikam nepustí.
Zvolila jsem cestu oknem...ještě, že tam je ten strom...zasekla jsem se někde uprostřed a zahlédla jsem v okně mamku, která se zrovna otáela mým směrem...rychle jsem seskočila ale spadla jsem na zadek až to zadunělo...tohle nemohla přeslechnout!
Rychle jsem se přitiskla ke stromu...jelikož měl mohutné větve, zezhora na mě nebylo vidět.
Máma jen zakroutila hlavou a dál pokračovala v chůzi.
Ulevilo se mi. Obratně jsem se vyšplhala na zídku, která oddělovala naší zahradu a chodník a seskočila jsem na druhou stranu.
Ale při mé smůle jsem zjistila, že jsem si nechala klíčky od auta doma na stole...nezbývalo mi nic jinýho, než jet taxíkem.
Zavolala jsem si taxík na roh naší ulice...kdybych postávala před naším domem, bylo by předvídatelné, kdyby si mě mamka všimla.
Taxík tu byl hned. Nadiktovala jsem adresu a mohli jsme jet.
Trvalo to sotva 10 minut, než jsme dojeli na to posvátné místo.
Skontrolovala jsem, jestli mám všechny věci, mojí oblíbenou čiností je nechávat věci v taxíku. Vystoupila jsem a protože zastavil přímo naproti vchodu, ned jsem vešla. Připadala jsem si jako celebrita.
Vevnitř jsem hned přiskočila k prvnímu stojanu až jsem ho skoro převrhla...k mojí smůle na druhé straně stál další člověk.
"Promiň, strašně se oml...", zasekla jsem se v půlce věty když jsem zjistila kdo tam stál. Byl to samotný Joe Jonas...neříkámže je lepší než Nick, ale taky bych se nechala obejmout.
--JOE--
Vážně úžasnej den! Nejdřív se Nick vrátí z obchodu, že máme k snídani sníst vafle a teď na mě nějaká holka vysype všechno oblečení ze stojanu.
Chtěl jsem na ní začít ječet, co si to dovoluje, ale nějak jsem se sekl...byla strašně krásná.
"Ehm...to nic.", řekl jsem zmateně.
Štěstí v neštěstí 0.1
28. května 2010 v 15:00 | Makuška * & Doms_Jmenuji se Alyson Rousová. Přesně před třemi dny mi bylo 17. Moje zájmy? Jednoznačně hudba...tím myslím celodenní poslouchání mé nejoblíbenější skupiny Jonas Brothers. Zrovna teď jsem nejšťastnější člověk na světě. Máma mi k narozeninám koupila V.I.P. lístek na Jonásky! Konečně je uvidím na živo...mého Nickouška! Problém je ale v tom, že nemám co na sebe! Chvíli jsem seděla a koukala do prázdna než mi to konečně došlo..."Já nemám co na sebe!" zařvala jsem na celej barák, že to pravděpodobně bylo slyšet na kilometr daleko.
"Neřvi tady, někdo tu chce spát!", no jistě...kdo jiný než můj milovaný bráška zase vypuští rozumy do světa. Problém byl v tom, že je půl dvanácté. Přece jenom jsou někdy bráchovy rozumy k užitku. Myslím, že kdybych se ještě jedinkrát neudržela vylítnul by táta a zase bych to pěkně schytala.
Jak tak přemýšlím, koncík je za týden a mamka se vrací ze služebky zítra. Když je malinko zpracuju mohla bych i dostat víc peněz! Po chvíli jsem zjistila, že už se mi také klíží očka, tak jsem zalezla do koupelny a vykonala jen tu nejnutnéjší hygienu.
Jen co jsem zalehla, tak jsem usnula. Zdál se mi krásný sen o Nickovi.
Seděli jsme spolu ruku v ruce na pláži a poslouchali zvuk vln lámajících se o nedalekou skálu. Západ slunce se odrážel od hladiny vody. Ani nevím jak, ale najednou se moje hlava ocitla na Nickově rameni. Nick se jen pousmál a začal mě hladit po vlasech. Podívala jsem se na něj a naše oči se střetly. Měl v očích takoý ten krásný plamínek...plamínek štěstí. Oba jsme pociťovali neskutečnou touhu...oba jsme toho druhého potřebovali mít u sebe. Potřebovali jsme toho druhého k životu jako vodu. Chtěla jsem Nicka políbit. Začala jsem se k němu přibližovat ale on se oddálil, jakoby testoval sám sebe, jestli vydrží. Odvrátila jsem se na druhou stranu a založila si ruce na prsou. Nasadila jsem naoko naštvaný pohled. Když už jsem si myslela, že se nic nestane, ucítila jsem na krku jeho rty. Byly tak jemné...na místě kde se mě dotkl se mi rozlylo teplo. Znovu jsem se na něj otočila. Nemohla jsem to už vydržet a znovu se přiklonila k Nickovi. Tentokrát se začal přibližovat taky ale když chyběl jediný milimetřík...BUM, probudila jsem se v tom nejlepším! Deku jsem měla na zemi a ležela jsem v poloze neznámé světu.
"Zase..proč já? Proč se tohle musí stávat zrovna mě?", ptala jsem se směrem k nebesům. Koukla jsem se na hodiny a zjistila, že je 5 hodin ráno...za normálních okolností bych o prázdninách takhle brzo nevstávala, ale copak se dá po tomhle usnout?
Oblékla jsem si červené roury a černé triko na ramínka. Vyčistila jsem si zuby, učesala se a sešla dolů do přízemí kde jsem nachystala snídani aby rodinka měla hned po vzbuzení co jíst. Ale to bychom nebyli u nás, kdybych po otevření ledničky nezjistila, že je naprosto prázdná. Vzala jsem si tedy svetr který byl pověšený na věšáku a šla do obchodu...jelikož samoobsluha otvírá až v 10:00 musela jsem rovnou do nákupního centra.
Nákupní centrum nebylo tak daleko, ale hned po ránu se mi nechtělo příliš šlapat tak jsem nasedla do svého auta (ano, mám řidičák) a namířila si to směr Nákupák.
