Nick nevypadal že by se chtěl co nejdříve vzbudit,tak jsem se odebrala do kuchyně,kde k mému neštěstí seděl i Joe.é"Ahoj..", pozdravila jsem ho. "Dobré ráno..", odpověděl a usrknul si ze svého šálku kávy. Mlčky jsem si vedle něho sedla,nikdo ani nedutal."Jak ses vyspala?", zeptal se najednou.,,Ehm...jo,super",odpověděla jsem nervózně."Dobře..", povzdechl si a pohled zabořil do dna hrníčku, ze kterého usrkával.,,Nechceš taky něco k snídani?",otočil se na mě.Zakručelo mi v břiše, takže jsem nemohla odmítnout. "Jo.. jdu si něco udělat..", řekla jsem a vstala. ,,Ne sedni si,něco ti udělám",stoupl si zároveň se mnou,takže jsme teď stáli blízko sobě."Nemusíš..", řekla jsem a odběhla do kuchyně. Byla jsem nervózní v jeho přítomnosti.
Otevřela jsem ledničku,byla plná jídla takže nebylo těžký si vybrat.Vyndala jsem jeden jogurt a ze šuplíku vyndala lžičku.,,Jogurt?"objevil se za mnou z nenadání Joe."Jo..", odpověděla jsem a odešla ke stolu, kde jsem si sedla na opačnou stranu, jak Joe. ,,Já myslel že jsme alespoň přátelé,ale ty se spíš chováš jako by ses mě štítila",odvrátil Joe pohled."Já se jenom bojím..", povzdychla jsem si. ,,Mě?",zakuckal se."Ne.. tebe ne.. věř, že se s tebou chci kamarádit, ale bojím se, že by Tě Nick přizabil, kdyby mně s tebou viděl..", objasnila jsem.,,Jemu by to mělo bejt jedno",ušklíbl se."Joe.. je to můj přítel..", založila jsem si ruce na prsou.,,To jsem byl já taky",nebezpečně se ke mě přiblýžil."Joe.. ne..", začala jsem ustupovat, dokud jsem se nezarazila o zeď.
,,Psst",dal mi prst přes rty.Zmlkla jsem. Nebyla jsem si jistá tím, co chce udělat, ale věděla jsem, že kdyby to Nick viděl, určitě by se mu to nelíbilo. Stála jsem jako socha,vyčkávala jsem co Joe udělal.No nijak mě nepřekvapil,začal se přibližovat až se jeho rty dotkli těch mých.Najednou se vše změnilo. Cítila jsem, tu sílu, kterou mně Joe přitahoval.. které jsem si předtím nevšimla. Vnímala jsem všechny jeho pocity. Štěstí, lásku i utrpení. Štěstí z toho, že se mně může znovu dotýkat, lásku, která přesahovala i tu Nickovu a utrpení.. utrpení z toho, že věděl, že toto jednou skončí.Oddálil se.Po tváři mi sjela jedna slza a já si ho znovu přitáhla za týl a znovu políbila.Pootevřela jsem ústa a on do nich vklouzl jazykem. Chvíli si pohrával s tím mým, dokud se taky neprobral k životu a nezavedl bitvu kdo z koho.Viditelně vyhrával Joe,ale já si stejně užívala jeho blízkost,tolik mi chyběl,neuvědomovala jsem si to,ale chyběl."Joe.. omlouvám se..", vzlykla jsem.,,V pořádku",měl stejně skleněné oči jako já.Díval se na mě pohledem plným lásky,pochopení...
"Chyběls mi..", znovu jsem vzlykla a opřela si hlavu o jeho rameno. ,,Alys?",uslyšela jsem Nickův hlas ze schodů.Ihned jsem od Joa utekla ke stolu a rychle si sedla. Hodila jsem po něm ještě omluvný pohled a potom jsem se obrátila na Nicka.,,A-ano",zavolala jsem už od stolu."Dobré ráno lásko..", došel ke mně a políbil mně na tvář. Poté odběhl do kuchyně, zřejmě si něco udělat k snídani.,,Já půjdu",ozval se umučeně Joe z rohu."To bude nejlepší..", ceknul k němu Nick. "Nech ho prosím..", skoro jsem zašeptala.,,Ty se ho zastáváš?",zvedl obočí."Nic Ti neudělal a omluvil se..", řekla jsem stále potichu.,,Na něco jsem se ptal",zakřičel až jsem nadskočila."Nekřič na ní!", uslyšela jsem Joeův hlas a ten najednou stál přede mnou připraven mně bránit.,,Ty se do toho nepleť",sykl."Já si můžu dělat co chci.", uchechtl se. "A upozorňuju Tě, že jestli jí něco uděláš, je po tobě!", zavrčel.,,Prosimtě",uchechtl se Nick a chytl mě za zápěstí.Netuším kde se v něm najednou našlo tolik zloby,jako by to nebyl on,ten,který při mě dříve stál."Varoval jsem Tě!", znovu Joe zavrčel a dal Nickovi pěstí do obličeje. V tuhle chvíli jsem s klidem mohla říct, že to, co jsem k Nickoci dříve cítila, je už pryč. ,,Nechte toho",snažila jsem se zakříčet,ale hrdlo se mi stáhlo a ze mě vyšel jen šepot."Buď zticha!", zařval na mně Nick. "Tak dost.. Jak se to chováš? Ještě včera jsi byl tak milý a pozorný a dneska? Můžeš mi vysvětlit co se to s tebou stalo?", sebrala jsem odvahu.,,Co se stalo se mnou?A co s tebou?",ukázal na mě prstem."Dobře.. víš co? Joe se ke mně celou tu dobu choval daleko líp než ty.. ani jednou mně nepodvedl.. ani jednou nezabloudil okem k žádný jiný když jsme byli spolu..", vyčetla jsem mu.,,Jasně.Ty to ještě nechápeš?Má tě jenom na pobavení,nic víc",rozhodil rukama.,,Stejně asi nejsi ani na nic jinýho",odfrkl si."Dobře.. jestli sis to neuvědomil, tak tohle je ROZCHOD!", zdůraznila jsem poslední slovo, "Potřebuju na vzduch.. Joe.. jdeš se mnou?", podívala jsem se na něj s prosebným pohledem. "Jo.. jinak bych ho asi přizabil.", usmál se na mně a něžně mně chytil za ruku. áíčíářáéNež jsme se dostali z tohohle bludiště musela jsem se chvílema přidržovat Joa,kdyby nebylo tak brzo,řekla bych že snad porodím.Doktor říkal, že se nesmím stresovat a já už to porušila. Bude hodně těžký zůstat v klidu, pokud budu potkávat Nicka. Zvláštní jak se to obrátilo,ještě před několika hodinami jsem to samé říkala o Joovi."Joe?"¨, podívala jsem se na něj. "Ano?", usmál se. "Promiň mi to..", přitulila jsem se k němu.,,Ty se nemáš za co omlouvat",zašeptal mi do vlasů."Mám.. ty by ses ke mně nikdy takhle nechoval.. a měla jsem si uvědomit, že miluju tebe a ne jeho..", zamumlala jsem mu do hrudi.,,Omluva přijata",usmál se.,,A jak se má tady prcek?",pohladil mě ještě pořád po plochém bříšku."Krásně.. protože našel tatínka..", usmála jsem se a lípla mu krátký polibek. ,,Ale co když-",nestačil doříct.Raději jsem ho políbila."Nad tím nepřemýšlej.. a i kdyby.. slib mi, že mně neopustíš..", objala jsem ho. ,,Nikdy",zašeptal téměř neslyšně."Joe..", zakňourala jsem. "Copak?", pohladil mně po vlasech. "Jsem strašně šťastná..", usmála jsem se a políbila ho.,,Tak pojď dovnitř,tady je celkem zima",usmál se šťastně."Dobře.. ale s ním, " nasucho jsem polkla "už v jednom pokoji spát nechci..", povzdychla jsem si.,,To je samozdřejmost",usmál se na mě tak jak to umí jen on."Mohla bych spát třeba.. u tebe?", zaškemrala jsem.
,,Nevím jestli to půjde",dal ruku na týl.,,Mám strašně malej pokoj,ne království jako Nick.A jenom jednu malinkou postel",dodal."Klidně si ustelu na zemi..", prosila jsem dál.,,Ani nápad!Na zemi si ustelu já",hlesl rozhodně."Ne.. já jsem host, nemůžu Ti ubrat na pohodlí..", zamítla jsem. ,,Ty nejsi žádnej host,ty si matka mojeho dítěte,takže už nediskutuj",pokáral mě."Tak se zmáčknem na posteli..", navrhla jsem kompromis. ,,Dobře",chytil mě za ruku a konečně dovedl domu."Joe?", zasekla jsem se u dveří. "Ano lásko?", zeptal se s úsměvem. "Mám u Nicka nějaké věci.. no a víš.. nechce se mi tam chodit..", povzdychla jsem si. ,,Dojdu tam",pokrčil rameny."Nevadí Ti to?", podívala jsem se mu do očí. "Pro tebe všechno.", ujistil mně a dlouze políbil.,,Myslím že vám ulehčím práci",zjevil se vedle nás Nick,v rukou moje oblečení.Všechno dal do výše a pak pustil na zem.
Joe po něm hodil vražedný pohled. Já jsem si klekla na kolena a začala ty věci zbírat. "Ne Alys.. ať to zvedne on.. on to upustil..", řekl Joe a něžně mně vytáhl na nohy. ,,V pohodě,já to udělám",stěží jsem držela slzy."Jo nech jí.. ona si to uklidí sama.. k ničemu jinýmu se ani nehodí.. nechápu, jak jsem to s tebou moh vydržet.. když se na tebe kouknu chce se mi zvracet..", udělal znechucený pohled.Sklopila jsem pohled a zase si začala zbírat svoje věci."Víš co Nicku? Vypadni.. běž pryč, nebo se Ti něco stane..", zavrčel Joe a přitom se snažil kontrolovat se. Nick ho vážně naštval.Klekl si ke mě a začal zbírat věci místo mě.
Otevřela jsem ledničku,byla plná jídla takže nebylo těžký si vybrat.Vyndala jsem jeden jogurt a ze šuplíku vyndala lžičku.,,Jogurt?"objevil se za mnou z nenadání Joe."Jo..", odpověděla jsem a odešla ke stolu, kde jsem si sedla na opačnou stranu, jak Joe. ,,Já myslel že jsme alespoň přátelé,ale ty se spíš chováš jako by ses mě štítila",odvrátil Joe pohled."Já se jenom bojím..", povzdychla jsem si. ,,Mě?",zakuckal se."Ne.. tebe ne.. věř, že se s tebou chci kamarádit, ale bojím se, že by Tě Nick přizabil, kdyby mně s tebou viděl..", objasnila jsem.,,Jemu by to mělo bejt jedno",ušklíbl se."Joe.. je to můj přítel..", založila jsem si ruce na prsou.,,To jsem byl já taky",nebezpečně se ke mě přiblýžil."Joe.. ne..", začala jsem ustupovat, dokud jsem se nezarazila o zeď.
,,Psst",dal mi prst přes rty.Zmlkla jsem. Nebyla jsem si jistá tím, co chce udělat, ale věděla jsem, že kdyby to Nick viděl, určitě by se mu to nelíbilo. Stála jsem jako socha,vyčkávala jsem co Joe udělal.No nijak mě nepřekvapil,začal se přibližovat až se jeho rty dotkli těch mých.Najednou se vše změnilo. Cítila jsem, tu sílu, kterou mně Joe přitahoval.. které jsem si předtím nevšimla. Vnímala jsem všechny jeho pocity. Štěstí, lásku i utrpení. Štěstí z toho, že se mně může znovu dotýkat, lásku, která přesahovala i tu Nickovu a utrpení.. utrpení z toho, že věděl, že toto jednou skončí.Oddálil se.Po tváři mi sjela jedna slza a já si ho znovu přitáhla za týl a znovu políbila.Pootevřela jsem ústa a on do nich vklouzl jazykem. Chvíli si pohrával s tím mým, dokud se taky neprobral k životu a nezavedl bitvu kdo z koho.Viditelně vyhrával Joe,ale já si stejně užívala jeho blízkost,tolik mi chyběl,neuvědomovala jsem si to,ale chyběl."Joe.. omlouvám se..", vzlykla jsem.,,V pořádku",měl stejně skleněné oči jako já.Díval se na mě pohledem plným lásky,pochopení...
"Chyběls mi..", znovu jsem vzlykla a opřela si hlavu o jeho rameno. ,,Alys?",uslyšela jsem Nickův hlas ze schodů.Ihned jsem od Joa utekla ke stolu a rychle si sedla. Hodila jsem po něm ještě omluvný pohled a potom jsem se obrátila na Nicka.,,A-ano",zavolala jsem už od stolu."Dobré ráno lásko..", došel ke mně a políbil mně na tvář. Poté odběhl do kuchyně, zřejmě si něco udělat k snídani.,,Já půjdu",ozval se umučeně Joe z rohu."To bude nejlepší..", ceknul k němu Nick. "Nech ho prosím..", skoro jsem zašeptala.,,Ty se ho zastáváš?",zvedl obočí."Nic Ti neudělal a omluvil se..", řekla jsem stále potichu.,,Na něco jsem se ptal",zakřičel až jsem nadskočila."Nekřič na ní!", uslyšela jsem Joeův hlas a ten najednou stál přede mnou připraven mně bránit.,,Ty se do toho nepleť",sykl."Já si můžu dělat co chci.", uchechtl se. "A upozorňuju Tě, že jestli jí něco uděláš, je po tobě!", zavrčel.,,Prosimtě",uchechtl se Nick a chytl mě za zápěstí.Netuším kde se v něm najednou našlo tolik zloby,jako by to nebyl on,ten,který při mě dříve stál."Varoval jsem Tě!", znovu Joe zavrčel a dal Nickovi pěstí do obličeje. V tuhle chvíli jsem s klidem mohla říct, že to, co jsem k Nickoci dříve cítila, je už pryč. ,,Nechte toho",snažila jsem se zakříčet,ale hrdlo se mi stáhlo a ze mě vyšel jen šepot."Buď zticha!", zařval na mně Nick. "Tak dost.. Jak se to chováš? Ještě včera jsi byl tak milý a pozorný a dneska? Můžeš mi vysvětlit co se to s tebou stalo?", sebrala jsem odvahu.,,Co se stalo se mnou?A co s tebou?",ukázal na mě prstem."Dobře.. víš co? Joe se ke mně celou tu dobu choval daleko líp než ty.. ani jednou mně nepodvedl.. ani jednou nezabloudil okem k žádný jiný když jsme byli spolu..", vyčetla jsem mu.,,Jasně.Ty to ještě nechápeš?Má tě jenom na pobavení,nic víc",rozhodil rukama.,,Stejně asi nejsi ani na nic jinýho",odfrkl si."Dobře.. jestli sis to neuvědomil, tak tohle je ROZCHOD!", zdůraznila jsem poslední slovo, "Potřebuju na vzduch.. Joe.. jdeš se mnou?", podívala jsem se na něj s prosebným pohledem. "Jo.. jinak bych ho asi přizabil.", usmál se na mně a něžně mně chytil za ruku. áíčíářáéNež jsme se dostali z tohohle bludiště musela jsem se chvílema přidržovat Joa,kdyby nebylo tak brzo,řekla bych že snad porodím.Doktor říkal, že se nesmím stresovat a já už to porušila. Bude hodně těžký zůstat v klidu, pokud budu potkávat Nicka. Zvláštní jak se to obrátilo,ještě před několika hodinami jsem to samé říkala o Joovi."Joe?"¨, podívala jsem se na něj. "Ano?", usmál se. "Promiň mi to..", přitulila jsem se k němu.,,Ty se nemáš za co omlouvat",zašeptal mi do vlasů."Mám.. ty by ses ke mně nikdy takhle nechoval.. a měla jsem si uvědomit, že miluju tebe a ne jeho..", zamumlala jsem mu do hrudi.,,Omluva přijata",usmál se.,,A jak se má tady prcek?",pohladil mě ještě pořád po plochém bříšku."Krásně.. protože našel tatínka..", usmála jsem se a lípla mu krátký polibek. ,,Ale co když-",nestačil doříct.Raději jsem ho políbila."Nad tím nepřemýšlej.. a i kdyby.. slib mi, že mně neopustíš..", objala jsem ho. ,,Nikdy",zašeptal téměř neslyšně."Joe..", zakňourala jsem. "Copak?", pohladil mně po vlasech. "Jsem strašně šťastná..", usmála jsem se a políbila ho.,,Tak pojď dovnitř,tady je celkem zima",usmál se šťastně."Dobře.. ale s ním, " nasucho jsem polkla "už v jednom pokoji spát nechci..", povzdychla jsem si.,,To je samozdřejmost",usmál se na mě tak jak to umí jen on."Mohla bych spát třeba.. u tebe?", zaškemrala jsem.
,,Nevím jestli to půjde",dal ruku na týl.,,Mám strašně malej pokoj,ne království jako Nick.A jenom jednu malinkou postel",dodal."Klidně si ustelu na zemi..", prosila jsem dál.,,Ani nápad!Na zemi si ustelu já",hlesl rozhodně."Ne.. já jsem host, nemůžu Ti ubrat na pohodlí..", zamítla jsem. ,,Ty nejsi žádnej host,ty si matka mojeho dítěte,takže už nediskutuj",pokáral mě."Tak se zmáčknem na posteli..", navrhla jsem kompromis. ,,Dobře",chytil mě za ruku a konečně dovedl domu."Joe?", zasekla jsem se u dveří. "Ano lásko?", zeptal se s úsměvem. "Mám u Nicka nějaké věci.. no a víš.. nechce se mi tam chodit..", povzdychla jsem si. ,,Dojdu tam",pokrčil rameny."Nevadí Ti to?", podívala jsem se mu do očí. "Pro tebe všechno.", ujistil mně a dlouze políbil.,,Myslím že vám ulehčím práci",zjevil se vedle nás Nick,v rukou moje oblečení.Všechno dal do výše a pak pustil na zem.
Joe po něm hodil vražedný pohled. Já jsem si klekla na kolena a začala ty věci zbírat. "Ne Alys.. ať to zvedne on.. on to upustil..", řekl Joe a něžně mně vytáhl na nohy. ,,V pohodě,já to udělám",stěží jsem držela slzy."Jo nech jí.. ona si to uklidí sama.. k ničemu jinýmu se ani nehodí.. nechápu, jak jsem to s tebou moh vydržet.. když se na tebe kouknu chce se mi zvracet..", udělal znechucený pohled.Sklopila jsem pohled a zase si začala zbírat svoje věci."Víš co Nicku? Vypadni.. běž pryč, nebo se Ti něco stane..", zavrčel Joe a přitom se snažil kontrolovat se. Nick ho vážně naštval.Klekl si ke mě a začal zbírat věci místo mě.
