Snad se bude líbit ( Lucince se nelíbí .___. )
Ono to nemá skoro nic společného s Jonasema a tak..
Ale pochopíte sami, proč to tu je :3
Ale pochopíte sami, proč to tu je :3
"Prohlašuji pana Waye za nevinného." rozhodl soudce a Gerard Way potřásl rukou svému advokátovi s úměvem od ucha k uchu.
Opět vyhrál spor se soudem a prokázal svoji nevinnost. Na oslavu pozval všechny své přátele do nejlepšího baru ve městě.
V baru všem objednal pití a sám si sednul do temného kouta.
Opět vyhrál spor se soudem a prokázal svoji nevinnost. Na oslavu pozval všechny své přátele do nejlepšího baru ve městě.
V baru všem objednal pití a sám si sednul do temného kouta.
Seděl tam sám s velkým panákem whisky v ruce a půllitrem piva na stole před ním. Pomalu do sebe soukal whisky a popíjel pivo, a začínal být v náladě. Bylo mu jasné, že se druhý den probudí s pořádnou kocovinou a o pár tisíc lehčí.
Přemýšlel nad sebou, co udělal v posledním měsíci a jak ošidil už třetí soudní řízení.
"Čus, můžu si přisednout ?" ozval se tichý hlas a vyrušil ho ze soukromého rozhovoru v jeho hlavě.
"Jasně, sedni si." pokynul dotyčnému a posunul se do rohu.
"Jsem Nick." představil se nově příchozí a škytl opilostí.
"Gerard." odpověděl ledabyle Gerard a dál si dotyčného nevšímal.
Začal si ho všímat až po dalších dvou pivech.
"A co ty tady tak sám ?" zeptal se najednou Nicka.
"Rozešla se se mnou přítelkyně." škytl Nick odpověď a přihnul si z láhve, které si Gerard předtím nevšiml.
"To znám." odpověděl Gerard a objednal si další whisky.
"Co ty ?" zeptal se Nick a vyvalil na Gerarda oči.
"Já vyhrál soud. Většina lidí, co je tady, tak to jsou mý přátelé nebo známí." máchl rukou Gerard a málem vyrazil číšníkovi tác s pitím z rukou. Oba dva si velmi rychle padli do oka, a i když byli pořádné náladě, rozuměli si, jak dva nejlepší kamarádi.
Seděli tam spolu dlouho do noci a nakonec spolu i odešli.
"Víš, že se mi docela líbíš ?" začal Gerard se svou obvyklou frází, než se do něčeho pustil. Nick jen něco opile zamumlal a zabočil do tmavé uličky. Gerard to vzal jako výzvu a vyrazil za ním.
Na konci uličky byl už jenom zrezivělý plot. Gerard neváhal ani chvíli a natiskl Nicka na zeď.
"Máš chuť si to rozdat ?" usmál se ve tmě Gerard a vzápětí narval Nickovi jazyk do krku. Docela ho překvapilo, když začal Nick snadno spolupracovat.
Gerardovy ruce začaly šmátrat po celém těle příští oběti a lehce rozepnuly přezku na pásku. Následně rozepnuly knoflíčky u košile, která po pár vteřinách skončila na zemi.
Následovaly kalhoty, až na sobě měl Nick už jenom trenky.
Oba dva byli nadržení a pod vlivem alkoholu, ale i přesto Gerard věděl, že z uličky odejde sám.
Ještě chvíli se zaměstnával uspokojováním Nicka a poté začal rozepínat své kalhoty.
Následně Nicka otočil zády k sobě a prudce do něj vniknul.
Intenzivně přirážel a nedbal na druhou osobu. Stačilo mu, že uspokojí sám sebe.
Nick poslušně držel, ani neceknul. Z Gerarda vycházely táhlé steny a vzdechy, jak se přibližoval k vrcholu.
Když skončil se svým ukájením, vyšel z Nicka a natáhnul si kalhoty. Nick se k němu otočil zase čelem. Poté se po zdi svezl do sedu, ani se nenamáhal natáhnout si kalhoty a obléct si košili.
"Nastydneš." poznamenal suše Gerard.
"Moment, hned jsem tu." řekl ještě a zmizel na začátku uličky. Po pár minutkách se vrátil a Nick stále seděl opřený o zeď. Vypadalo to, že spí.
"Aspoň nebude řvát." pomyslel si Gerard a vytáhnul z kapsy vystřelovací nůž.
"Budeš to mít aspoň rychle za sebou." zašeptal Nickovi do ucha a podříznul mu hrdlo.
"Jsi sladký. Měl jsem s tebou plány." řekl tiše Gerard a políbil Nicka do vlasů. Poté ho otočil na břicho a ještě jednou si s ním užil.
Nožík odhodil do nejbližší popelnice a pomalu se potácel domů.
**
Pořádně se vyspal z kocoviny a šel zaplatit účty do baru, kde včera slavili.
"Doufám, že ho už našli." pomyslel si, když si vzpomněl na noc strávenou s Nickem.
Došel do baru a zaplatil tučnou sumu za vypité drinky, nápoje a pár zničených židliček a odešel s prázdnou kapsou zpátky domů.
Po pár dnech klidu u něj doma někdo zazvonil. Otevřel dveře a před nimi stáli dva policisté.
"Dobrý den, můžete jít s námi, pane Wayi ?" zeptal se strážník a Gerard jen pokrčil rameny, nazul si boty a nasednul do auta. Vše probíhalo v klidu.
Gerard věděl, že si pro něj dřív nebo později přijdou a doufal, že spor opět vyhraje.
U výslechu odpovídal na všechny otázky po pravdě.
"Pane Wayi. Jste předvolán před soud za spáchání trestného činu a následné vraždy." pronesl po dlouhém a vyčerpávajícím výslechu hlavní policista a pokynul Gerardovi, aby šel s ním.
Sepsali nějaký protokol a Gerard to bral všechno v klidu.
Za dva dny měl termín, kdy se měl dostavit k soudu. Odešel domů a zavolal svému advokátovi, aby se připravil. To bohužel ještě netušil, že mu soud přidělí úplně někoho jiného.
**
U soudu byli snad všichni, co minule. Gerardovi přátelé, rodina, a náhodní svědci nebo lidé, kteří ho neměli zrovna v lásce.
Gerard vkročil do soudní síně a pohledem vyhledal svého advokáta. Bohužel místo něj seděl nějaký jiný. Byl to mladší muž, mohlo mu být maximálně 25 let. Teoreticky by mohl čerstvě ukončit vysokou školu.
"Obžalovaný, prosím, předstupte." ozval se soudce, jakmile se všichni usadili na svá místa. Gerard předstoupil před soudce a porotu a čekal, jak se to bude vyvíjet. "Pane Wayi, tohle je pan Iero. Váš advokát pro dnešní den. Byl seznámen s případem a ví o něm vše, co víme i my." pokynul soudce k advokátovi a Gerard se na něj slabě usmál. Byl to docela pěkný kluk.
Po hodině soudního líčení ohlásil soudce desetiminutovou přestávku.
Gerard vyšel ze síně a šel na záchod, kde potkal svého nového advokáta.
"Jsem Gerard Way." představil se a natáhl k němu ruku.
"Frank Iero." odpověděl ledabyle a lehce stiskl nabízenou ruku.
"Pověz mi, Franku. Co přesně víš o tom případě ?" zeptal se jen tak Gerard.
"Jenom to, že našli mrtvého mladíka s podřezaným hrdlem. Stopy po znásilnění a tvoje otisky všude kolem. Dále taky vystřelovací nožík od krve s tvými otisky. Ještě něco ?" odpověděl Frank.
"A jsi na mé straně, nemám pravdu ?"
"Co myslíš tím "tvojí straně" ?"
"Věříš v mou nevinnu." zašeptal Gerard a pohladil Franka po vlasech.
"Když mi řekneš vše o tom, co tě k tomu vedlo, tak se rozmyslím." naléhal Frank.
"Bude ti stačit, když udělám jednu věc ?" zašeptal mu Gerard do ucha a zatlačil ho do záchodové kabinky, kde ho následně políbil.
"Věřím, že v tom bylo čistě tvoje uspokojení." odtrhl se od něj Frank a prohlédl si ho od hlavy až k patě.
"Něco mi říká, že nechceš skončit ve vězení." zasmál se a píchl do něj prstem.
"Nechci. Jsem nevinnej." usmál se na něj Gerard a znovu ho políbil.
"Jsi moc pěknej kluk, víš to ?" prohodil Frank po polibku.
"Je škoda tě zavřít." usmál se na něj a vyšel z kabinky.
Deset minut uplynulo a všichni se vrátili do soudní síně.
**
"Máte nějaké důkazy, že jste nevinný, pane Wayi ?" zeptal se soudce, když už vyslechli všechny svědky.
"Ovšem, že nemám. Byl jsem opilej, mohl jsem se tam jenom omylem připlést." obhajoval se Gerard.
"Máte nějaké svědky ?" otázal se soudce.
"Pan Way je nevinný. Celou noc seděl se mnou v baru." ozval se jeden z přítomných rádoby svědků, kterého Gerard vůbec neznal.
"Ano, pan Way s námi seděl v baru, kam nás pozval." přidávali se další a další lidé.
Po další půl hodince se šla rada poradit se soudcem nad trestem pro Gerarda.
"Pan Way dostane dvouroční podmínku. Pokud za dva roky neudělá nic špatného, bude prohlášen nevinným." rozhodl soudce.
"Děkuji, Bože." zašeptal Gerard pro sebe a postupně objal všechny z rodiny a přátele.
"Děkuji, Franku." potřásl si s těmito slovy rukou s advokátem a odešel ze síně.
"Počkej !" zavolal za ním Frank a dohnal ho na konci chodby.
"Co chceš ?" zavrčel chladně Gerard a zastavil se.
"Byl jsi můj první případ. Jenom jsem chtěl... poděkovat, že jsem tě mohl obhajovat a tak vůbec." odpověděl mu Frank a do ruky mu strčil papírek se jménem.
Gerard se na něj usmál.
"Ozvi se někdy." řekl ještě Frank a odešel zpátky.
Gerard se pro sebe usmál a v klidu odešel domů.
Opět odešel bez trestu, když nepočítal podmínku, byl rád.
Teď jenom vydržet dva roky a snažit se nemyslet na ten pocit, když někoho zabije. Pak bude volný a vrátí se do svých kolejí.
Paní Hrachorová :3 | 
Ne, že bych měla Nicka nějak ráda, ale je to celkem chudák. :D
Jinak - je fajn si zase přečíst něco dobrýho. :]