Love is the only one 1.2

7. června 2010 v 16:59 | Makuška * & Doms_ |  Love is the only one
12.




"To nikdo netvrdí, ale jsem daleko vyspělejší, než ty, jak se zdá.", uchechtla jsem se.,,Měl by jsi jít."Vložil se do toho Nick."Nejdřív ne, a teď najednou co?", dělal Mitchel chytrýho. "Odejdi, než se Ti stane něco vážnýho!", zakřičel na něj Nick a prsty si mnul spánky. ,,A vždyť už jdu."Ustoupil a otočil se k odchodu.Nick za ním zabouchl dveře. ,,Promiň,neměl jsem ho sem vodit."Promluvil první Nick."To je v pohodě. Aspoň ses snažil.", usmála jsem se na něj a pevně ho objala.,,Půjdem se už konečně kouknout na ten byt?"Zamračila jsem se."A snídani jsi dojedla?", zasmál se mi. Horlivě jsem přikývla.,,Tak potom můžeme jet."Kývl.Těšila jsem se jako malá holka co měla dostat svojí první barbie."Bude se Ti líbit.", zazubil se Nick a už mně táhl ze schodů dolů.,,Jdeme pryč!"Zakřičela jsem na mámu aby o nás neměla strach.Celou cestu do našeho nového bydlení jsme nepromluvili. Možná to bylo tím, jak jsme se oba těšili. Budeme bydlet spolu.. jen my dva. Je to velká změna. ,,Tak jsme tady."Zastavil Nick v nádherný čtvrti. Zamířili jsme k jednomu z mrakodrapů a vyvezli se úplně nahoru do posledního patra. Nick vytáhl nějakou kreditku, protáhl ji otvorem ve snímači, jen klapl zámek a Nick otevřel dveře do našeho bytu. ,,Vítej v našem novém království."Pousmál se Nick a poodstoupil abych měla výhled. Omámeně jsem vešla do překrásného bytečku, ve kterém jsme teď měli oba dva bydlet. Předsíň byla zařízená do světla. Na podlaze se rýsovaly bílé dlaždice a u stěny stálo obrovské zrcadlo.,,T-to je opravdu naše?"Ohlídla jsem se po Nickovi. "Jo.. není to takovej luxus jako u nás, ale mohlo by to prozatím stačit.", poškrabal se na týle. ,,Děláš si srandu?"Podivila jsem se rozeběhla se do první místnosti.Otevřela jsem dveře.Chvíli jsem jen civěla a pak jsem šla k dalším.A takhle pořád dokola až jsem došla k ložnici. Ta byla ze všech pokojů nejhezčí. Byla tam manželská postel, naproti ní LCD televize asi 2 metry šířka 3 dýlka. Před postelí byl bílý chlupatý koberec a podlaha byla dělaná z tmavého dřeva. Skříně byly černé a bylo v nich více úložného prostoru, než by se vešlo do mého pokoje. Rozeběhla jsem se a skočila do postele.,,Notak,ještě tomu malýmu ublížíš."Pokáral mě Nick. "To říká ten pravej..", zasmála jsem se a zachumlala jsem se pod teplé peřiny. ,,Tak co kdyby jsme tu postel vyzkoušeli?"Šibalsky se usmál a zalehl ke mě. "Ne!", řekla jsem rázně. "Kdo teď říkal, že tomu malýmu ubližuju?", nadzvedla jsem obočí a zachumlala se do těch peřin ještě víc. ,,Noták,za chvíli už nebudeme moct.Chci si tě užít dokud můžeme."Posmutněl. "Nicku..", nadechla jsem se a otočila se na něj, že mu něco řeknu, ale on mi zacpal pusu svými rty. ,,Nicku,opravdu nemůžeme."Povzdychla jsem si když se ode mě oddálil.,,Ale můžeme dělat něco jinýho."Rozsvítili se mu oči. Nick mně jemně líbnul na rty, potom znovu a znovu, až do nich vplul jazykem a začal tak vášnivou bitvu. Svoje ruce pomalinku přesunoval od pupíku níž. Pomalu mi začal stahovat sukni a s ní i kalhotky. Malinko jsem roztáhla nohy aby měl Nick lepší přístup.A pak ž jsem cítila jeho hbitý prstíček, dráždící můj poštěváček. ,,Ach."Zavzdychala jsem když do mě Nick ponořil i druhý prst.Pomalinku se ve mě pohupoval do rytmu našich polibků. Ani jsem si nevšimla, kdy Nick odlepil naše rty od sebe a jeho obličej se dostal k mému mezinoží. ,,Co to děláš?"Koukla jsem na něj vyděšeně.Představa že by mi tam měl strkat jazyk byla nechutná.,,Psst."Mrknul na mě Nick a přisál se k mímu klínu. Jazykem vymetával snad každičký koutek mého klitorisu a já vypouštěla jeden vzdech za druhým. ,,Nicku prosím."Vzdychla jsem.Rukou se do mě nořil a jazykem dráždil poštěváček. Když viděl, že mám dost, všeho nechal a svůj jazyk přesunul zpět do mých úst. Připadalo mi to nechutné, ale alespoň mně přestal trápit. ,,A co já?"Zakňoural a sám mojí ruku navedl na jeho rozkrok. "Kdo se Ti o to prosil?", nadzvedla jsem obočí, ale ruku jsem stejně vsunula do jeho boxerek. Stačilo jenom pár pohybů mojí rukou a Nick byl vzrušený na extrém. 'Oba' spokojení jsme odjeli k Jonasům a zabalili Nickovi.. pak nám stačilo jen zajet k nám a vzít můj kufr a mohli jsme se definitivně odstěhovat. ,,A jsme sami."Zaradovala jsem se. "A nikdo nás nebude rušit.", přitáhl si mně Nick za boky. "Tak brr.. já má dost.", odstrčila jsem ho.
,,To je asi poprví co s tebou souhlasim."Zasmál se.,,Byla si totiž úžasná."Políbil mě na rty. "Nevím, co jsem udělala tak zvláštního, ale budiž.", zasmála jsem se a odešla prozkoumat svou novou kuchyň. ,,Nicku?"Zakřičela jsem na něj.,,Ano?"Objal mě ze zadu.,,Dojdu něco nakoupit."Usmála jsem se a přetočila se k němu. "Půjdu s tebou.", řekl rozhodně, popadl mně za ruku a dotáhl až do předsíně. ,,Počkej,počkej.Nemyslíš že mi něco chybí?"Ušklíbnu se.Nick si mě zkoumavě projede pohledem.,,Kalhotky!"Vykřikne a běží do ložnice. Za vteřinu byl zpátky i s mými kalhotkami a sukní. Oblíkla jsem si to a byli jsme připraveni odejít. Nick už začal odemykat auto.,,Žádný auto,hezky se projdeme."Vyplázla jsem na něj jazyk."Jako tvůj budoucí manžel jsem zodpovědný za tvojí bezpečnost a za bezpečnost svého dítěte, takže si laskavě nastup.", pronesl další svou chytrou řeč. ,,No jo prosimtě.Zlato pojď z toho auta a nedělej fory."Ignoruju jeho předchozí řeč. "Ale.. co když Tě porazí auto a-a, co když spadneš do kanálu..", začal se strachovat. Začala jsem se nahlas smát.,,Proč bych padala do kanálu prosimtě?"Podaří se mi říct mezi výbuchem smíchu. "Já nevim.. támhle vrtaj a je jich tam odkrytejch hodně.", ukázal na ulici, která byla tak o 500 metrů dál. ,,Ale vždyť tam až nejdem."Zasmála jsem se."T-to je sice pravda.. ale..", chtěl znovu začít argumentovat. ,,Žádný ale.Prostě pojď."Zamračila jsem se.Konečně to mělo nějakej účinek. "Tak jdem.", povzdychl si a chytil mně za ruku. ,,Pane Jonasi je pravda že jste porušil slib a vaše přítelkyně je teď těhotná?"Vrhli se na nás paparazzie ze všech koutů. Nick se na mně lítostivě podíval a já jen kývla. "Ano je.", přisvědčil. Všichni kolem ztichli. ,,A nelitujete toho?"Ozvali se znova. "Ani náhodou. Já a Ang se milujeme a oba dva jsme to chtěli.", řekl Nick, a snažil se mně od nich odtáhnout. ,,Vidíš?Proto jsem chtěl jet autem."Obořil se na mě Nick když jsme se jim konečně ztratili.,,Lituješ toho že si jim o nás řekl pravdu?"Koukla jsem na něj se slzama v očích."Ne.. jen.. bojím se o tebe. Bude to teď v každym bulváru a ty.. mohla by ses příliš stresovat a naše malá..", řekl Nick bezmocně. ,,Nicku...o naše malý se neboj.Nikdy bych neudělala nic co by mu ublížilo."Povzdychla jsem si. "Ale.. doktor říkal, že-že když budeš moc ve stresu, že mu to může uškodit.", podíval se na mně úzkostlivě. ,,A vypadám že jsem ve stresu?"Usmála jsem se.,,Kdyby se cokoliv dělo řekla bych ti."Dodala jsem a políbila ho na rty. Potom mně pevně objal, jakoby mně už nikdy nechtěl pustit. ,,Takhle se na nákup nikdy nedostaneme."Zasmála jsem se ale nehodlala jsem ho pustit. "Tak půjdeme.", usmál se a chytil mně znovu za ruku.,,Mmm mám chuť na jahody."Oblízla jsem si rty když jsem je viděla ve výloze. "Žádnej problém.", usmál se a hned je hodil do košíku. ,,Ale přišli jsme jen pro to nejnutnější."Zamračila jsem se a chtěla vrátit jahody na místo. "Pro tebe cokoli!", usmál se a dal je zpátky do košíku.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Cipela → webmaster Cipela → webmaster | Web | 7. června 2010 v 17:01 | Reagovat

Ahoj - chceš pomoci s blogem, nevíš jak něco nastavit a nebo potřebuješ bohatou dávku hlasů do nějaké soutěže? Tak já ti rád pomohu ale něco za něco....Více se dozvíš na tomto odkazu:
http://cipela.blog.cz/1006/prosim-zadam-vas-o-obrovskou-podporu-na-facebooku

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama