Štěstí v neštěstí 0.2

28. května 2010 v 15:02 | Makuška * & Doms_
Ani ne za 10 minut jsem byla na místě. Obchod byl skoro prázdný až na některá ranní ptáčata.. sem si košík a začala do něj skládat jídlo. Zrovna jsem byla u pečiva...řekla jsem si, že bych mohla udělat tousty tak jsem se tam prohrabovala, až jsem je našla. Vzala jsem je a na druhé straně jsem viděla povědomý obličej. Pozorně jsem se na něho zadívala. Páááni, on je už i na obalu s toustama! Když to na mě ale mrko, zjistila jsem, že to neni jen obal, ale že je to živý! Zůstala jsem tam stát s otevřenou pusou.
"Ehm...Ahoj", řekl Nick a čekal na mou reakci. Já ale místo odpovědi koukala dál...ale nebyla bych to já, kdyby se mi nestal nějaký trapas...někdo do mě zezadu strčil a já na Nicka vylila svou denní dávku kofejnu (pozn. autora: regály nejsou zas tak velký, prostě to proteklo :D)
"Promiň, promiň...vážně se Ti omlouvám. Koupím Ti novou košili. Fakt promiň!", skákalo jsem kolem něho až to muselo vypadat komicky.
Nick si jenom nafoukaně odfrkl a řekl: "Myslíš, že nemám na košili?"
"Néé, to jsem vůbec nemyslela...já jenom, jestli to třeba nebyla tvá oblíbená košile!", zachraňovala jsem se.
"Nemyslíš si, že kdyby to byla má oblíbená košile, že by se nedalo nic dělat?", zeptal se.
"Páni, jsi chytřejší, než vypadáš!", zamumlala jsem si.
Jen zakroutil hlavou, popadl vafle, které stály na regálu vedle něho a chtěl odejít pryč.
"Počkej, dáš mi autogram?", zeptala jsem se. Otočil se a zepta: "Kam?" (pozn. autora: Zní to úchylně, vim :D) Asi by bylo super mít podpis Nicka Jonase třeba na zadku, ale držela jsem se při zemi a vytáhla z kapsy kousek papírku a podala mu ho.
- - - - - - - - - - - - - - - Nick - - - - - - - - - - - - - - - -
Ta holka mě polila kafem...vážně nic lepšího se mi po ránu už nemohlo stát! Nejdřív musím jí t na záchod po svých bratrech a teď tohle. Pak mě ale dostala...po tom všem se nebála, řéct si o autogram, zasmál jsem se a zeptal se kam. Vytáhla malý papírek a já se jí podepsal.
Chtěl jsem odtamtud co nejrychleji vypadnout. Sice u sebe neměla nic nebezpečnýho, ale při její "šikovnosti" o které mě přsvědčila před chvílí jsem to nehodlal riskovat.
Znovu jsem popadl vafle, "No, já už musím, bráchové čekají, než přinesu něco k jídlu.", řekl jsem a otočil se na podpatku. "Ehm, to jídlo jsou vafle?", zeptala se nevěřícně. "Jo, ani bys nevěřila, co se dá z vaflí ukuchtit!", řekl jsem a znělo to celkem přesvědčivě.
Vypadl jsem z obchodu rychlostí blesku. Ta holka vypadala celkem otráveně, ale co bych pro fanynku neudělal?
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Ivušš Ivušš | Web | 28. května 2010 v 15:02 | Reagovat

Ahoj máš pekný blog, kukni aj na môj ak budeš mať čas ďakujem ... krásný O_O máš !
http://www.dievcenska-poradna.estranky.cz/

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama