Jak ulovit Jonase 0.1

28. května 2010 v 15:08 | Makuška & Bíí |  Jak ulovit Jonase
Jmenuji se Jessica Rollinc. Je mi 16, ale ne na dlouho...Brzy oslavím 17. narozeniny a dostanu ten nejlepší dárek jaký si můžu přát...lístek na koncert Jonas Brothers! Už celé dny přemýšlím, jak bych se mohla dostat blíž k Joeovi. Myslela jsem pořád jen na něj...vždy když jsem zavřela oči dokázala jsem si představit každý centimetr jeho těla...jenže pořád tu byl problém, jak se k němu dostat...napadla mě geniální myšlenka!
Za 1. se musím na koncert dostat jako 1. abych byla hned u pódia. Ale musím to vymyslet tak, abych tam nemusela stát hodiny. Asi půjdu obhlédnout halu, jestli tam není nějaký jiný přístup. Přes půl hodiny jsem obcházela kolem dokola ale nenašla jsem nic jiného než klimatizaci. V pohodě jsem se do ní vešla. Tohle je přesně to co potřebuju!
Takže plán jak se tam dostat mám...teď musím vymyslet i jiné detaily...jako třeba co si obleču abych si to oblečení nezničila, když polezu tou větrací šachtou a přitom vypadala dobře. Ale to hlavní...jak zaujmout Joa! Mohl by zaujmout úsměv...musí si mě všimnout! Budu úplně vepředu! Takže teď nemůžu udělat nic lepšího, než jít nakupovat!
Když jsem dorazila na určené místo...obchodní centrum...vyrazila jsem do boje! Prošla jsem snad všechny obchody a koupila si jen jedno tričko a boty...ale je to parádní tričko a ještě lepší boty! Musím si koupit ještě nějaké super kalhoty! Po několika neúspěšných návštěvách obchodů jsem je konečně naašla! Skvěle mi padly jako ulité. Takhle mě nemůže přehlédnout nikdo.
Tak jsem se nakonec se svými třemi taškami přesunula do nejbližší kavárny. Málem jsem se nedostala dovnitř, protože se u dveří tlačil podezřelý houf uječených holek!
Když jsem se přecejenom protlačila do kavárny s chystala se sednout uviděla jsem tři známé tváře, ale v tu chvíli jsem je nedokázala nikam zařadit. Protlačila jsem se tím davem a jeden těch tří kluků do mě strčil. "Promiň, neviděl jsem Tě!", omlouval se. "To je dobrý Kevine.", řekla jsem...PANEBOŽE KEVIN! To jsou Jonas Brothers "AAAAAAAAAAAAAAAA", začala jsem jančit!
Jedna polovina mozku radila, ať si řeknu o autogram, ale já bych to nedokázala líp, než na celý město zařvat "Dáš mi autogram? Prosím, já Tě zbožňuju!!" ale na druhou stranu ta druhá polovina říkala, ať to nechám být, že takhle udělám větší dojem, než kdybych se tam z nich pokadila štěstím!
Chvíli jsem tam jen tak stála a civěla na NĚHO a ani jsem si nevšimla, že odešel! Takže jsem si stejně neřekla o ten autogram...však já mu na koncertě ukážu, kdo je Jessica Rollins!
Koukla jsem se na hodinky a s hrůzou zjistila, že je půl desáté...mamka se už určitě vrátila z práce...to bude zase výčitek! A měla jsem pravdu, jakmile jsem se vrátila domů, mamka spustila svůj dlouhý monolog:
"Jessico Rollinsová! Jak si to představuješ, že zmizíš a ani neřekneš kam? Telefony mi nebereš..."
"Ale mami, telefon mám přece...", šáhla jsem do zadní kapsy a nic. "Ach jo, on mi musel někde vypadnout!"
"No to si snad děláš legraci! Ještě ke všemu stratíš telefon...myslím, že si ještě hodně rozmyslím, jestli tě pustím na ten koncert!", řekla mamka přísně a odkráčela z pokoje.
"Ale mami, to přece nemůžeš!", zakňourala jsem, než odešla---jasně že může...ale to přece nejde! Musím tam jít!
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama